Města budoucnosti budou téměř zcela zelená

5 způsobů, jak architektura bojuje proti změně klimatu

1. Biofilní design

2. Otázka biologické rozmanitosti

Jedním z hlavních problémů moderních megapolí je pokles biologické rozmanitosti, který je třeba řešit znovuosídlením městských oblastí zvířaty - tato potřeba je v důsledku pandemie ještě naléhavější. Řešení je zde jednoduché: zvýšit množství městské zeleně tím, že se zvířatům umožní vybudovat si vlastní životní prostředí v souladu s obyvateli. Jedním z příkladů tohoto typu městského designu je Victoria Dockside v Hongkongu - „aktivní kopec“ pokrytý zelení na 30 % své plochy a složený z několika teras, který nejen podporuje přítomnost zvířat v městské oblasti, ale také podporuje větrání a ochlazování okolních ulic.

3. Význam uhlíkové neutrality

Dekarbonizace je otázkou, která se týká nejen samotného urbanismu, ale i našeho každodenního života. Cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 se týká přibližně 130 zemí - v budoucnu však bude stále více záviset na schopnosti budov a měst samotných absorbovat tento typ zátěže řešením již tak naléhavého problému znečištění ve městě. Návrh postupu pro dosažení neutrality moderních budov není nijak výjimečný, ale zahrnuje řadu inovací, které společně pomáhají zlepšit kvalitu okolního ovzduší. Příkladem, který přináší firma Ronalda Lu, je Zero Carbon Park v Hongkongu - jedna z nejpokročilejších budov na světě z hlediska uhlíkové neutrality.

4. Problém nárůstu teploty

Globální oteplování je v našem světě již realitou - projektování s ohledem na dopad vysokých teplot na život občanů je proto nezbytným předpokladem pro veškeré plánování měst. Do roku 2050 se počet lidí postižených zvyšujícími se teplotami zvýší o 800 %, tedy asi o 1,6 miliardy, a to zejména v městských centrech s vysokou hustotou zalidnění. Čím vyšší je průměrná teplota, tím větší jsou energetické výdaje, ale je třeba brát v úvahu i škody, které teplo a vlhkost způsobují na betonových a kovových konstrukcích. Dvěma hlavními řešeními jsou přirozené větrání a ozelenění. První z nich ochlazuje budovy prostřednictvím větracích kanálů a průduchů, a to i díky pórovitosti materiálů; stejně jako přítomností vody. Ozelenění městských povrchů naproti tomu hraje významnou roli při ochlazování měst, protože izoluje střechy a stěny, čímž snižuje energetické ztráty. Stromy a další městská vegetace například vytvářejí stín a ochlazují se prostřednictvím evapotranspirace.

5. Hospodaření s vodními zdroji

Strategie hospodaření s vodou ve městech jsou ve světě, který již nyní směřuje k suchu, stále důležitějším problémem. Řešení, které navrhuje udržitelný urbanismus, spočívá v tom, že se tyto strategie budou podobat přirozeným půdním procesům - tento typ koncepce byl nazván Sponge City. Díky této technice je povrchový odtok dešťové vody nejprve absorbován a poté přirozeně filtrován půdou. Infiltrace odtoku umožňuje obnovu podzemních vod a regeneraci povrchových vodních útvarů tím, že eliminuje závadné vodní zdroje a obnovuje přirozené biotopy.