Home  /  Bulletin  /  Home Sweet Homeoffice

Home Sweet Homeoffice

Studie provedená v 27 zemích došla k závěru, že home office se etabloval, což má důsledky i pro města a jejich další rozvoj
01.11.2022
Text: Yvonne Dewerne
Foto: Shutterstock

Před pandemií byla práce z domova v mnoha oblastech možná pouze teoreticky. Jen velmi málo zaměstnanců mělo možnost pracovat mimo svou kancelář. Pak ale přišlel covid-19 a mnoho věcí se změnilo, včetně možnosti home office. Tématu se věnovala mezinárodní studie Leibnizova institutu pro ekonomický výzkum při Mnichovské univerzitě (zkráceně Ifo), která přinesla překvapivé výsledky. Výzkum vychází z údajů z 27 zemí shromážděných v červenci až srpnu 2021 a v lednu až únoru 2022.

Na 70 stranách výzkumníci zdůrazňují, že v moderní historii nikdy nedošlo k tak drastické změně organizace práce. Výzkumný tým chtěl zjistit, jak se zaměstnancům změna líbí a jak se změnily jejich preference. Jaké dopady na své rodiny vnímají a zda se něco změnilo v jejich produktivitě a inovační síle.

Studie Ifo: Zaměstnanci milují home office

Autor studie Mathias Dolls o pandemii říká, že ještě nikdy předtím „žádná událost nepřevrátila pracovní život naruby tak komplexně a v tak krátkém čase“. V současné době pracují zaměstnanci na plný úvazek v Německu v průměru 1,4 dne v týdnu v home office.

Česká republika v tabulce bohužel nefiguruje, ale podle okolních zemi se číslo může pohybovat od 1,3 do 1,7 dne. Ve Francii je to 1,3 dne a v USA dokonce 1,6 dne, zatímco v Japonsku lidé pracují doma pouze 1,1 dne. Jen v Koreji je to ještě méně. Tam zaměstnanci zůstávají doma jen 0,5 dne. Podle studie přikládají zejména ženy home office větší význam než jejich mužští kolegové. Rozdíl se ještě zvyšuje, pokud mají ženy děti mladší 14 let.

Podle studie se mezi nadřízenými snížila tradiční skepse vůči home office. Čím pozitivněji zaměstnanci hodnotili svou produktivitu ve vztahu k předchozím očekáváním, tím více dnů home office nadřízení nabízeli. Home office je tedy výhodný pro všechny.

Home office podporuje migraci obyvatelstva z měst

Je tedy načase, aby se firmy zamyslely, protože tento přístup zaměstnanců má dalekosáhlé důsledky pro rozvoj měst. Vedoucí studie Dolls říká: „Pokud se starší a bohatší zaměstnanci přestěhují na předměstí, nájemné by v některých městech mohlo klesnout.“ To by zase umožnilo mladým pracovníkům bydlet přesně tam, kde chtějí, a využívat přitom možností navazování kontaktů. Za předpokladu, že je zde dobrá možnost využívat veřejnou dopravu. Této možnosti využívají zejména rodiny s malými dětmi, které opouštějí hlučná a obvykle drahá města - pokud jim dojíždění do zaměstnání díky home office odpadá.

Výzkumníci uvádějí jako příklad San Francisco. Město na západním pobřeží USA patří k nejdražším na světě, což je dáno i tím, že se v jeho blízkosti nachází Silicon Valley. Počet obyvatel San Francisca mladších pěti let se snížil o 7,6 procenta. Obchodní prostory ve městech jsou stále častěji delší dobu prázdné. Společnosti ruší kanceláře a šetří tak vysoké náklady.

Obce to pocítí zejména na daních. Studie v podstatě dochází k závěru, že rozdíl mezi „dobrými“ a „špatnými“ městy se bude prohlubovat. Píší: „Z pozitivního úhlu pohledu zvyšují motivace měst k tomu, aby nabízela atraktivní kombinaci daní a místních veřejných služeb.“

Objednejte si předplatné Esquire

Předplatné

Doporučujeme

#man at his best