Podle studií mnoha organizací je je až několik set tisíc zaměstnanců ohroženo syndromem vyhoření. To se může projevovat různými příznaky. Více než polovina zaměstnanců trpí alespoň občas bolestmi zad, trvalou únavou, vnitřním napětím, apatií nebo poruchami spánku. Typické je hluboké vyčerpání a pocit vnitřní prázdnoty. Časté jsou také bolesti hlavy, zažívací potíže nebo hučení v uších.
Úzkost a stres
Kvůli neustálé dosažitelnosti je každý čtvrtý člověk nachází v hektickém stavu. Mnoho lidí si však stále jednodušeji dokáže s chytrými telefony poradit. Tento stresový faktor se v porovnání s minulostí snížil, ale objevují se nové důsledky digitalizace v práci. Pracovníci se obávají, že nebudou schopni zvládat nové technologie a že je nahradí roboti nebo počítače.
Je důležité zmínit, že vyhořením mohou trpět nejen lidé v práci. Vážně postiženy mohou být i matky a mladí lidé. Vyhoření často postihuje lidi, kteří jsou velmi angažovaní a pečliví. Důsledky se projevují na psychické a fyzické úrovni i v sociálním chování.
Co to konkrétně znamená?
V psychické oblasti si postižení stěžují na vyčerpání a vnitřní prázdnotu. Vykazují depresivní či agresivní sklony. Často je oslabena schopnost soustředění. Po fyzické stránce mají zažívací potíže, bolesti hlavy, nespavost nebo velkou potřebu spánku.
Interakce s lidmi je zanedbávána. Volný čas už téměř není. Zneužívání návykových látek (káva, alkohol, nikotin) kompenzuje společenský život. Chyby se v práci zakrývají. A snaží se je dohnat dalšími a dalšími přesčasy. Vzniká tak začarovaný kruh.
Těchto 10 příznaků ukazuje na vyhořen
1. Klesající produktivita navzdory většímu úsilí.
2. Odtažitost a zanedbávání rodiny, přátel a známých ve prospěch práce.
3. Potlačení osobních potřeb.
4. Častější pocity nervozity, únavy a vyčerpání.
5. Špatná koncentrace, větší zapomnětlivost než dříve.
6. Neustálý pocit zahlcení.
7. Potíže s motivací k práci.
8. Sklon k sarkasmu a cynismu.
9. Negativní hodnocení pracovních výsledků.
10. Zvýšená konzumace látek, díky nimž jsou lidé bdělí a výkonní.
Čím více varovných příznaků a čím častěji se vyskytují, tím větší je pravděpodobnost, že vás vyhoření postihne. Pak potřebujete odbornou lékařskou nebo psychologickou pomoc. Zaměstnavatelé se často dívají jinam. A to i přesto, že mají povinnost starat se o své zaměstnance a měli by se zajímat o jejich zdraví. Především zaměstnavatel vydělává na zaměstnanci, který pracuje příliš mnoho - teprve když zaměstnanec přestane pracovat, vznikají mu vysoké náklady na zdravotní péči.
Jak se chránit před vyhořením
1. Udržujte sociální kontakty.
2. Cvičte se v profesionálním odstupu.
3. Pravidelně provozujte vytrvalostní sporty.
4. Používejte relaxační techniky, například jógu.
5. Cvičte techniky hlubokého dýchání.
6. Stanovte si priority.
7. Dostatek spánku.
8. Naučte se říkat ne.
9. Včas vyhledejte odbornou pomoc.
Nezbytné předpoklady zotavení
Náhled do problematiky. Teprve pak můžete vyhledat pomoc. Rodinný lékař nebo psychiatr provází procesem zotavení. Možná potřebujete volno nebo částečný úvazek. Vzpomeňte si, kde jste v minulosti mohli čerpat sílu, a znovu se do této činnosti pusťte.