O čem přemýšlíme, když zíráme do prázdna: Mind Blanking vysvětluje, co se přitom odehrává v mozku

Kdy a proč dochází ke stavu mind blanking?

Myšlenky jsou vypnuté, hlava je prázdná, pohled je upřený do nicoty. K vypnutí mysli obvykle dochází, když se začnete cítit unavení. Například pokud jste měli náročný den v práci nebo jste právě dokončili složitý úkol, máte větší sklon na chvíli odbočit a zírat do prázdna. Snížená pozornost je pro mozek náročná a v tu chvíli je pro něj obtížné vstřebávat nové informace. Není to však tak, že byste nemysleli vůbec na nic, i když vám to tak někdy může připadat. Při vypnutí mysli se děje něco jiného.

Jak mind blanking funguje - a co se děje v mozku?

Odpověď na otázku, jak funguje vypínání mysli a co přesně se v mozku děje, přinesl belgický výzkumný tým v roce 2022. Ve studii byla po delší dobu zkoumána mozková aktivita testovaných osob, zejména účastníků, kteří pociťovali pocit prázdnoty. Bylo zjištěno, že během mind blankingu pracují různé oblasti mozku výrazně synchronněji než za normálních podmínek. Tento proces se také nazývá ultrakonektivita a mozku výrazně ztěžuje vstřebávání a zpracování nových informací. Proto můžeme mít pocit, že v tu chvíli vůbec na nic nemyslíme. Hlava se cítí prázdná. Ale není tomu tak.

Existuje souvislost mezi mind blankingem a spánkem?

Tým australských vědců také zkoumal fenomén mind blanking. Jejich výsledek: zjistili, že v mozku mladých lidí během mind blankingu probleskují pomalejší mozkové vlny, které se jinak vyskytují pouze ve fázi spánku. To naznačuje, že náš mozek během dne střídá fáze spánku a bdění, i když jsme vlastně vzhůru, nebo že se oba stavy mísí dohromady. Během mind blankingu lze tedy v oblasti mozku detekovat charakteristiky obou fází současně. Je jen škoda, když k mind blankingu dochází v důležitých okamžicích, jako jsou například situace při zkouškách. Ale nebojte se: adrenalin reguluje. Abyste sklouzli do mentální prázdnoty, musela by vás zkouška velmi unavit.

Je mind blanking totéž co denní snění?

Snění a vypínání mysli jsou dva podobné, ale odlišné mozkové jevy. Při obou procesech jsou hranice v mozku mezi bdělou a spánkovou fází plynulé, člověk je nepřítomen, přestává plně vnímat svou realitu a duševně se unáší. Zatímco však při mind blankingu pociťujete v mozku naprostou prázdnotu a poté již často nedokážete říci, na co jste mysleli, při denním snění na určité věci aktivně myslíte. Výsledky tohoto procesu můžete obvykle následně vyvolat a vytvořit tak novou kreativitu. V tomto ohledu je snění rozhodně produktivnější. Oba procesy jsou normální, aby chránily náš mozek před přetížením. Ještě jste pořád tady?

Článek vyšel v originále na Esquire.de