Home  /  Bulletin  /  Sbohem, komfortní zóno!

Sbohem, komfortní zóno!

Proč je pro rozvoj osobnosti důležité vymanit se z rutinních návyků.
14.11.2022
Text: Elina Fütterer
Foto: Getty Images

Život je plný příležitostí - jen kdyby nebylo tak těžké se jich chopit. Kdo rád riskuje, že spadne na hubu? A jen tak mezi námi: všechno je vlastně báječné tak, jak to teď je, že?

Psychologie: Komfortní zóna versus zóna paniky

„Komfortní zóna“ se tak nazývá z nějakého důvodu: Je bezpečná, bez stresu a příjemně pohodlná. Ale také: nudná. Komfortní zóna může znamenat stagnaci, která vám brání využít příležitosti k růstu - jen proto, že jde o něco neznámého.

Náš mozek neustále zpracovává události a koordinuje náš život. Je to vysilující. Má rád rutinu a zvyky a nesnáší nebezpečí. Chce nás chránit. Evolučně přežití člověka záviselo na tom, že se vyhýbal nebezpečím, jako jsou útoky divokých zvířat. Přestože jsme dnes v každodenních situacích jen zřídka vystaveni nebezpečí, jako je útok lva, naše tělo reaguje ve stresových situacích podobně: Letadlo odlétá za 45 minut a fronta u bezpečnostní kontroly sahá až ke vchodu na letiště? Panika!

Když panikaříme, cítíme se existenčně ohroženi. Situaci již nemáme pod kontrolou. Naše tělo reaguje okamžitě: uvolní se adrenalin, zrychlí se dýchání a mozek přepne na nouzový režim. Racionální jednání je v těchto situacích stěží možné. Mozek je přestimulovaný - a v tomto stavu je učení nemožné.

Zlatá střední cesta mezi pohodlím a panikou

Existuje však také pásmo mezi komfortem a záchvatem paniky. Zóna učení, růstu nebo rizika popisuje oblast, kde dochází ke změně: Nahrazujeme své staré vzorce myšlení novými vzorci a návyky. Pokud se častěji pohybujeme v zóně učení, nejenže se učíme, ale také rozšiřujeme svou komfortní zónu.

Občasné vybočení ze zaběhnutých kolejí mění toleranci mozku ke změnám. Pokud čas od času zatřesete svým mozkem, můžete ho převychovat a ukázat mu, že se není čeho bát. Pokud se situace, které jsme se báli, ukáže jako neškodná nebo dokonce dobrá, mozek příště ví: „Je to v pořádku, není třeba se bát“.

Možná to znáte: na zkoušce na důležitou prezentaci se vám skoro všechno nepovedlo, ale v den prezentace vystupujete, jako byste nikdy nic neudělali jinak - a příště už je to pro vás mnohem snazší.

Jak si sami klademe překážky do cesty

Když riskujeme, předem pečlivě zvážíme všechna pro a proti a vyhodnotíme možný výsledek. Výzkumy ukazují, že negativní zkušenosti nás ovlivňují více než ty pozitivní. Máme tendenci hodnotit a posuzovat pozitivní zážitky méně pozitivně, než ve skutečnosti byly. Negativní zážitky naopak hodnotíme hůře, než byly.

Problém: tento vzorec se přenáší i do našeho rizikového chování a hodnocení výsledků. Z podstaty věci počítáme spíše s nejhorším než s nejlepším možným výsledkem. Proto je pro nás  těžší opustit pohodlnou zónu komfortu.

Můžeme však své negativní předsudky zredukovat. Kouzelným slovem je pozornost a všímavost. Jedna studie zjistila, že cvičení bdělosti zvýšilo celkový optimismus účastníků studie a zvýšilo pravděpodobnost, že budou pozitivním a negativním scénářům přikládat odpovídající váhu. K praktikám mindfulness patří meditace a fyzický trénink.

Přinutit se k nepohodlí se vyplatí, protože riskování většinou vede k pozitivním výsledkům. Pokud se však věci nevyvíjejí tak, jak jsme doufali, je pravděpodobné, že je na světě stále všechno v pořádku.

Chyby jsou lidské, a díky nim jste dokonce sympatičtější

A i když se věci vyvinou jinak, než jste si představovali - možná došlo i na ten nejhorší scénář - stále máte nad situací kontrolu. Koneckonců jste již přemýšleli o tom, jaký by mohl být výsledek vašeho snažení.

Americký psycholog Elliot Aronson dokonce tvrdí, že lidé by měli mít možnost dělat chyby. Podle Pratfall efektu, který vypozoroval, lidé, kteří nikdy nedělají chyby, nepůsobí tak sympaticky jako lidé, kteří se čas od času zmýlí nebo si chyby dopřejí. Dobré je, že se vždy můžete ze svých chyb poučit.

3 nápady, jak vystoupit z komfortní zóny

O stresu máme tendenci uvažovat jako o něčem špatném. Pozitivní stres naopak poskytuje impuls potřebný k tomu, abyste zvládli veřejný přednes nebo první rande. Snažte se vnímat tento stres jako vzrušující, nikoli negativní.

I malými změnami můžeme pomoci svému mozku přizpůsobit se změnám. Opustit komfortní zónu neznamená hodit opatrnost přes palubu. Každý krok vpřed je pokrok.

A můžete začít ještě dnes:

Train harder (Trénujte usilovněji)

Vybočte ze své tréninkové rutiny! Mohli byste běžeckou trasu kolem Vltavy uběhnout se zavřenýma očima? Nejvyšší čas na změnu. Prozkoumejte nové trasy, vyzkoušejte nové vzdálenosti a zařaďte do své běžecké rutiny intervalové běhy. Ještě jste se neodvážili použít činky v posilovně? Dnes je ten den.

Change it up (Obměňujte)

Existuje spousta způsobů, jak se vypořádat s výzvou. Vypněte při večeři chytrý telefon a televizi, rychleji se rozhodněte, co si zítra oblečete, nebo zvolte jinou trasu do práce.

Just me, myself and I (Jen já, já sám a moje já)

Jít do kina, na jídlo do restaurace nebo na akci bez společnosti není tak špatné, jak si možná myslíte. Udělejte si menší výlet a snažte se během něj promluvit s někým cizím.

Objednejte si předplatné Esquire

Předplatné

Doporučujeme

#man at his best