Skleslost, smutek a melancholie

Don't worry, be sad: Proto je pro nás smutek důležitý

To, že nás strach a odpor chrání před nebezpečím, že hněv a zášť inspirují k nezbytným konfrontacím a pomáhají nám udržet se proti ostatním, je zřejmé okamžitě. Smutek je čtvrtým z nechtěných pocitů a i on má své opodstatnění.

Prostě buďte smutní: Je to dokonce zdravé

Stačí si poplakat. Očistěte své slzy. Melancholicky zírat z okna a dusit se ve vlastní šťávě, aniž by člověk hned zkoumal příčiny nebo hledal ospravedlnění. Smutnění má smysl. Jednak je to přirozená emoce, která nám umožňuje procítit život se všemi jeho aspekty, a jednak nám umožňuje se nad touto situací zamyslet a načerpat z ní sílu. Nejen zábava a energie jsou motorem nových myšlenek, ale i smutek. Řada tvůrčích lidí jej využívá jako hnací sílu k mistrovským dílům. Joseph Forgas je psycholog z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney a kritizuje "dnešní jednostranné zaměření na výhody dobrého pocitu". Smutek je pro něj základní emocí. A patří stejně tak do každodenního života. Smutek a melancholie nejsou negativní věci, a přesto to tak téměř vypadá. To vede k tomu, že lidé, kteří se smutku oddávají, mají špatný pocit, jako by s nimi bylo něco v nepořádku, protože se zdá, že všichni ostatní vše prožívají pozitivněji. Za určitých okolností hrozí nebezpečí ztotožnění pocitu smutku s depresí. Přechodné neštěstí, frustrace nebo jen pocit nevole obvykle nemají se skutečnou depresí nic společného.

Když se bezdůvodně valí slzy: To může být vysvětlení

Smutek, který trvá několik dní, se liší od pouhé špatné nálady. Koneckonců se to občas stane každému z nás. Pokud pocit smutku trvá déle, mohou se za ním skrývat různá tělesná a duševní onemocnění, která je třeba odhalit a léčit.

Nedostatek vitaminu D

Podzimní blues není zábavné. Na barevné listí je sice krásný pohled, ale když se dny zkrátí a vy máte pocit, že vlastně vůbec není světlo, vaše nálada se zhorší. Během nudných měsíců se navíc postupně vyčerpávají zásoby vitaminu D z léta, což má extrémní vliv na náladu. Pokud není dovolená na slunci možná, měl by si člověk zkontrolovat stav svého hospodaření s vitamínem D, aby to v případě potřeby vykompenzoval doplňky stravy.

Hormonální změny

Nejen u žen dochází k výrazným změnám hormonální rovnováhy. Také mužům se může testosteron zbláznit a narušit rovnováhu. Výkyvy nálad jsou pak na denním pořádku i u mužů. Jednoduchý krevní test u lékaře vám může prozradit, zda je hladina vašich pohlavních hormonů rozhozená.

Nemoci

Poruchy štítné žlázy, jako je hypertyreóza nebo hypotyreóza, také vyvedou produkci hormonů z rovnováhy a mohou způsobit smutek a apatii. Možnými příčinami jsou také diabetes mellitus nebo roztroušená skleróza. Odborníci vědí, že smutek a apatii mohou způsobovat také kardiovaskulární a neurologická onemocnění, jako je mrtvice, Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba.

Léky

Různé léky, jako jsou antikoncepční pilulky pro ženy nebo beta-blokátory, mohou náladu potlačit. Deprese je pak nežádoucím vedlejším účinkem, který lze odstranit vysazením léku nebo přechodem na jiný lék.

Burnout

Trvalý stres a psychické přetížení, ať už v práci nebo v soukromém životě, často vedou k vyhoření, které se vyznačuje smutkem, vyčerpáním, apatií a vnitřní prázdnotou. Bez zatažení za záchrannou brzdu se z něj nelze dostat.

Sezónní deprese

Stejně jako má mnoho lidí dobrou náladu, když se na ně usměje slunce, jiní prožívají temné roční období jako pochmurnou náladu. Když se k tomu přidá pocit osamělosti, nálada se rychle zvrhne.

Deprese

Pokud smutek trvá déle nebo přichází z ničeho nic, může být příčinou deprese. Pokud se navíc objeví apatie, bezradnost, vyčerpanost, problémy se soustředěním, poruchy spánku a trvale depresivní nálada, je podezření zřejmé. Dalšími příznaky deprese jsou narůstající stažení se z veřejného života, vyhýbání se sociálním kontaktům nebo citová prázdnota. Nejpozději nyní je čas vyhledat odbornou pomoc.

Studie o smutku: Dobrá nálada vás činí důvěřivějšími

Téměř vše, co je nám biologicky dáno, má svůj důvod v evoluci. Naše nálady nejsou výjimkou. Mít dobrou náladu má nesporně mnoho výhod, ale není bezvýhradně žádoucí. Psycholog Forgas to dokonce dokládá výsledky výzkumu. Studie publikovaná v roce 2008 ukázala, že lidé jsou důvěřivější a nekritičtější ke zprávám druhých, když mají obzvlášť dobrou náladu. Poněkud depresivní stav mysli však nejenže činí lidi kritičtějšími a skeptičtějšími, ale zdá se, že má pozitivní vliv i na paměť. V roce 2016 psychologové dokonce prokázali, že špatné počasí zlepšuje výkonnost paměti. Dokonce i to, jak dobře se hodíte jako svědek v soudním řízení, může souviset s vaší náladou. V experimentu výzkumného týmu testované osoby nejprve ovlivnily jejich náladu zábavné nebo smutné krátké filmy. Poté jim byly promítány filmy o nehodách nebo krádežích s tvrzením, že právě začíná nový experiment. Při následných rozhovorech si subjekty, které měly dobrou náladu, hůře pamatovaly detaily. Sebevědoměji si častěji mysleli, že si pamatují detaily, které ve filmu vůbec nebyly.

Smutní lidé lépe komunikují

Není překvapivé, že lidé ve smutné náladě nejsou tak snadno ovlivnitelní. Všichni jsme se přece už někdy snažili, více či méně marně, někoho rozveselit. Další výsledek Forgasova výzkumu je proto překvapivý: smutní lidé lépe komunikují s ostatními. Ve studii publikované v roce 2013 v časopise European Journal of Social Psychology sledovalo 98 testovaných osob filmovou scénu, v níž spolu flirtoval pár a po krátké době se pohádal. Krátce před touto projekcí nebo krátce po ní výzkumný tým uvedl účastníky do různých nálad. Poté si všichni navzájem vyprávěli, co viděli. Výsledek: lidé v mírně depresivní náladě častěji vyprávějí příběhy podle potřeb posluchačů, méně se opakují, jsou méně rozvláční a sdělí více důležitých informací v kratším čase. Další experimenty ukázaly, že tato výhoda v komunikačních dovednostech se rozšířila i na přesvědčivé předkládání argumentů v debatách. Psychologové to přičítají tomu, že mírně negativní nálada vede k pozornějšímu a detailnějšímu stylu myšlení.