Vztahy mohou být těžké, ale ptát se chatbotů na lidské emoce není řešení

Chatboti a city: proč bychom se neměli spoléhat na umělou inteligenci v oblasti lásky

Není pochyb o tom, že umělá inteligence je budoucnost. Ukázalo se, že je užitečná, pokud jde o psaní projevu, plánování příští dovolené nebo vyhledávání znalostí. Proč bychom neměli umělou inteligenci použít i při řešení lidských vztahů?

Chatboti: Můžete se zamilovat do umělé inteligence?

Umělá inteligence simuluje náklonnost a pohodlí. Se správným obrazovým programem můžete vytvořit dokonale vypadajícího člověka. Stejně jako Tom. Je to dokonalý partner. Atraktivní, okouzlující, dobře vychovaný, vzdělaný a báječný tanečník. Co víc si může žena přát? Je tu jen jeden problém: Tom není člověk, ale humanoidní robot. Při bližším pohledu by tato nevýhoda mohla být možná i výhodou. Tom má totiž za úkol vyčíst z očí své partnerky každé její přání. Jak to dopadne, můžete vidět v komedii Já jsem tvůj člověk. Příběh o lásce, touze a otázce, co nás dělá lidmi. Jistě, je to film, ale může se nakonec stát skutečností? Romantický vztah mezi člověkem a strojem? To je méně přitažené za vlasy, než se zdá. V jedné studii zkoumal mezinárodní výzkumný tým virtuální milostné vztahy. Účastníci studie byli vyzváni, aby navázali romantické vztahy s digitálními postavami ve videohrách. Zajímavé je, že výzkumný tým zjistil, že měli problém vytvořit si zvláštní vztah s umělou inteligencí, když si všimli, že si umělá inteligence zároveň vyměňuje zprávy i s ostatními hráči. To vyvolávalo dojem, že vztah s UI je méně jedinečný a osobní. Když však účastníci věřili, že jim AI odpovídá individuálně, objevil se hluboký pocit spojení, který byl vnímán jako jedinečný a autentický - což je předpoklad pro vznik pocitů, které lze označit jako lásku.

Umělá inteligence a emoce: Pocity z počítače

S technologiemi, které jsou v současné době k dispozici, nemůže umělá inteligence vyvinout pocity. Umělá inteligence pouze simuluje lidské emoce. Ale kdo ví, co přinese budoucnost? Systém se učí, jak lidé vyjadřují emoce pomocí výrazu tváře nebo změny hlasu. Zdá se, že vývoj nás může dohnat dříve, než bychom si chtěli představit. Není to tak dávno, co veřejnost vyděsily novinové titulky inženýra společnosti Google jménem Blake Lemoine. Tvrdil, že umělá inteligence, kterou pomáhal vyvíjet a která se jmenuje "Lamda", si vyvinula jakousi osobnost a dokonce projevuje emoce. Tyto výroky vyvolaly značný rozruch, ale Lemoine byl krátce nato propuštěn. Mezitím však vývoj AI postupuje závratným tempem.

Osamělost nás činí náchylnějšími k AI

Výzkumy ukazují, že osamělost je častější než kdy jindy, a některé společnosti zabývající se umělou inteligencí vyvinuly své produkty speciálně pro boj s izolací. Je snadné pochopit, proč si lidé mohou chatboty zamilovat. Mnoho lidí se cítí extrémně izolováno a touží po jakékoli formě spojení. Chatboti, zejména ti sofistikovaní, by mohli být pro některé lidi téměř ideálními partnery, protože nemají žádné vlastní potřeby ani touhy. Vztah s umělou inteligencí by mohl poskytovat téměř veškerou emocionální podporu, kterou nabízí lidský partner, bez složitých očekávání vzájemnosti. Navíc chatbot nemůže ublížit. Nepodvádí a je tu vždy, když někoho potřebujete. V roce 2014 vyvinuli výzkumníci ze společnosti Microsoft Asia-Pacific umělou inteligenci Xiaoice, která vystupuje jako koketní osmnáctiletá dívka a přilákala stovky milionů uživatelů, převážně čínských mužů. Pozoruhodného pokroku dosáhla nová společnost Replika, která vyvinula "společníky s umělou inteligencí, na kterých záleží", včetně romantických avatarů, do kterých se lidé mohou zamilovat. Kromě toho existují i další webové stránky, jako je Character.ai, které uživatelům umožňují chatovat s oblíbenými postavami, trávit s nimi čas nebo si dokonce vytvořit vlastního bota, s nímž mohou komunikovat. Lidé, kteří jsou zklamaní z lidských vztahů nebo nevědí, jak navázat vztah, jsou obzvláště náchylní k tomu, aby se zapletli s avatarem. S opravdovou vřelostí a sounáležitostí to však nemá nic společného. Bojujete s příznaky osamělosti, ale nebojujete ani s jejími kořeny, ani s ní nic aktivně neděláte.

Může umělá inteligence manipulovat s naším milostným životem?

V dnešním světě se potýkáme s rostoucím problémem dezinformací. Již jsme byli svědky znepokojivých příkladů toho, jak algoritmy šíří lži a konspirační teorie, které se šíří mezi nic netušícími nebo dokonce zlovolnými lidmi. Tváří v tvář těmto problémům vyvstává otázka, co by se mohlo stát, kdybychom tyto technologie integrovali do našeho citového života. Je oprávněná obava, že integrace umělé inteligence a emocionálních aspektů by mohla umožnit novou úroveň manipulace a klamání. Nebezpečí spočívá v tom, že systémy umělé inteligence založené na emocích nás mohou cíleně ovlivňovat a vést nás k emočním reakcím, které jsou neautentické nebo založené na nespolehlivých informacích.

Závěr o AI: nesmíme ztratit lidské vazby a emoce

Téměř každý technologický pokrok je příslibem i rizikem. Mobilní internet neuvěřitelně usnadnil přístup k informacím, ale zároveň nás učinil závislejšími na chytrých telefonech a zhoršil naši schopnost vybavit si informace z paměti. Masová industrializace učinila zboží a služby dostupnějšími, ale zároveň urychlila klimatické změny. Není pochyb o tom, že umělá inteligence bude klíčovým prvkem naší budoucnosti. Zásadní otázkou však zůstává, jak můžeme využít její sílu, aniž bychom ztratili základní složku naší společnosti: lidský kontakt.

Článek vyšel v originále na Esquire.de