David Duc: Nejdůležitější je umět si v životě položit správnou otázku

Kategorie: Digital

David Duc @dave.duc

TikTok školitel, TikTokuj.cz

David Duc je Čech, po prvních pár větách nepochybujete. Ale jakmile se dostanete hlouběji do jeho myšlení, začne se objevovat Vietnamec. Jazyk se naučil dokonale, ale disciplína jeho rodné země v něm zůstala. Proto tolik úspěchů, proto se poměrně brzo proměnil z influencera v učitele.

"Už dávno se neberu jako tvůrce. Jsem školitel. Takže pokud za mnou někdo přijde, jsem schopný udělat z něj poměrně rychle influencera," popisuje svou hlavní zbraň. Pracuje se všemi sociálními sítěmi, nejvíce se však zaměřuje na Tiktok.

Jak se liší TikTok a třeba Facebook?

Základem je, že Facebook vám ukazuje obsah od lidí, které sledujete, zatímco TikTok vám nabízí to, co si myslí, že se vám bude líbít. Kašle na to, koho sledujete. Proto je na reklamu jednodušší Instagram, protože když na něm například Anna Jonová postne fotku, máte jistotu, že to uvidí např. pět procent fanoušků. Ale na TikToku, když to uděláte špatně, skoro nikdo. Jenže na TikToku se můžete mnohem rychleji prosadit - když člověk, nováček, který začíná, udělá opravdu dobré video, může z něj být hit, virál. Je jedno, že předtím o něm nikdo nevěděl.

Jaká je tedy dnes nejlepší taktika?

Získat sledující a převést je jinam, kde s nimi můžete pracovat. Ať už je to discord, který je dnes pro mladé skvělý, nebo třeba Instagram.

Na čem teď nejvíce pracujete?

Mám kreativní a marketingovou agenturu tiktokuj.cz a mám druhou firmu, kde propojujeme české a vietnamské byznysy. Jinak jsem táta dvou dětí, manžel jedné manželky a to mi naplňuje život.

Co je vrcholem vaší dosavadní kariéry?

Měl jsem marketingový počin roku 2020 na linkedinu. Víc mě nenapadá.

Kolik hodin denně pracujete?

Přibližně deset, záleží jak který den. A snažím se to omezovat.

Co uděláte ráno jako první věc?

Poděkuju si, že mám rodinu. A samozřejmě si dám studenou sprchu.

Co ve 21. století definuje muže?

Nedávno jsme se bavili s manželkou, že bych mohl alespoň půl roku dělat z domu, aby mohla po čtyřech letech také pracovat a rozjet svůj byznys, což je zřejmé znamení toho, že postavení muže se změnilo. Dřív by to bylo nemyslitelné. Ale pozice muže se liší i vzhledem k místu, kde žije. V Asii například musí mít ideální muž čistou, hladkou pleť a vypadá tak trochu zženštile. Ale jeho pozice se radikálně nyní mění i v Evropě.

A je to dobře?

Těžko říct. V každém případě jsme byli nějak od přírody stvořeni a když každý má svou úlohu. Když ji bude plnit dobře, bude se dařit celému druhu.

Co pro vás znamená úspěch?

Nedá se říct obecně, co je úspěch. Ten má víc částí - zjistit, co chci, potom definovat, co chci a poté za tím jít. To všechno je úspěch.

Co vám zaručeně rozpumpuje krev v žilách?

Když je někdo moc pomalý. Což často řeším u lidí, s nimiž pracuju. Když někdo opakuje chyby a neposouvá se.

Za co se vyplatí připlatit?

Za kvalitu. I za to, co mi ušetří čas. Nedávno jsem si to třeba řekl u jídla v restauraci - kolik času by mě stálo, kdybych si ho vařil sám. Možná hodiny. Takže když si to přepočítám na svou hodinovou sazbu, jsou vlastně všechna jídla v restauraci i dnes velmi levná.

Co je podle vás v životě nejdůležitější?

Dobré otázky. Umět si v životě položit dobrou otázku je možná důležitější než odpovědi. Například: Co je jediná věc, kterou, když teď udělám, tak vše ostatní bude zbytečné a nepotřebné?

Jakou poslední radu jste někomu dal?

Rady rozdávám stále, dělám konzultanta a školitele. Ale poslední... Opravdu netuším, jen včera jich bylo hodně.

Co jste v poslední době dělal úplně poprvé?

Jel jsem poprvé na koni, šli jsme tam s dcerou. A poprvé jsme letos byli celá rodina na dovolené u moře.

Posloucháte rozum, nebo vnitřní instinkt?

Já jdu víc na logiku. Ale občas cítím, že tam občas nenacházím odpovědi. Možná to je dané tím, že jsem vyrůstal ve Vietnamu a byl tedy vychovávaný tak, abych neměl vlastní názor a jen poslouchal, co říkají dospělí. 

V čem nacházíte vnitřní klid?

Když jsem ve "flow". Ať už vytvářím procesy ve firmě, nebo natáčím a stříhám videa. To mě hrozně baví a cítím u toho obrovský klid.

Na co se na konci dne nejvíce těšíte?

Jídlo, rodina... Ale často mám po práci energii tak nízko, že po ničem ani netoužím. Ale když bych se přiznal, a nerad se k tomu přiznávám, zahraju si nějakou počítačovou hru.

Čeho se bojíte?

Když se mě na to ptali ve škole, tak jsem odpovídal, že se bojím, že přijdu do školy a nikdo se mnou nebude kamarádit. Byl jsem totiž jediný Vietnamec ve škole. Dnes bych asi řekl, že to je pocit bezmoci. Když s něčím nedokážu nic udělat. Ať už jsou to věci na globální bázi nebo týkající se rodiny.

Co plánujete do budoucna největšího?

To je asi deník. Píšu ho pro dceru a dnes už i pro syna. Popisuju v něm společné zážitky - jak vyrůstala, jak se mění. Hodně času v něm věnuji tomu, jak se děti narodily. Například jsem odrodil svého syna, doma, porod přišel nečekaně. A v deníku jsem to potom celé popsal, jak jsem se cítil, jak reagovala žena... A jde tam i o mě - jednou se podívám, jak se mi měnilo myšlení. Škoda, že něco podobného nezaznamenávali moji rodiče, část svého dětství si nepamatuji.