Po pár vteřinách s ním je vám jasné, že tenhle člověk není snadno uchopitelný. V podstatě celé tělo mu těká na všechny strany, neustále něco řeší, snad nikdy se neuklidní. „Jsem náladový, rozlítaný, mám ADHD,“ směje se tomu.
Momentálně končím jako kuchař v kuchyni KRO Kitchen, takže se vracím do módu produkování. Sednu si do studia a budu tvořit, dodělávat věci s Terrou a soustředit se na svou hudbu.
Vlastně ano, ale snažím se toho zbavit. Ne, že by mě kuchařina nebavila, ale nesedí si s mým životem. Potřebuju být mentálně i sociálně fresh a kuchyň si vezme hodně. Po dvou čtrnáctihodinových směnách v kuse je těžké se naladit na nějakou uměleckou činnost.
Tím, že mám ADHD a snažím se to nějakým způsobem korigovat, mám rád spontánnost a funguju na bázi toho, co se mi zrovna chce. Někdy si dám sprchu, někdy se nasnídám, ale asi nejčastěji jen vyletím z postele a běžím do práce. Protože zaspím a jdu pozdě.
V dnešní době se snažíme definovat mužskou energii, protože ji většina lidí začala vnímat jako škodnou. Muž by měl asi žít a fungovat tak, aby nenarušoval jinou energii. Třeba je mám hodně ženské energie, protože jsem vyrůstal s mámou a neměl jsem celý život mužský vzor. Mám od ní většinu charakterových i osobnostních rysů, takže se kolikrát sám sebe ptám, co mě dělá mužem. Ale díky tomu se zase dokážu naladit na vlnu druhého pohlaví a chápat je, což mi pomáhá třeba v komunikaci s přítelkyní.
Momentálně asi to, že budu dělat, co mě baví a můžu žít život podle svých vlastních podmínek.
Kromě ranního kafe a cigarety? Když si sedne moment v davu a vidím, že se lidi stoprocentně baví. Taková chvíle mi hrozně přikládá. Nejsem schopný přestat a dokážu hrát třeba pět hodin.
Pokud bych chtěl do něčeho investovat, je to určitě kvalita potravin. V řetězcích nekupuju maso, chodím k řezníkům nebo objednávám online farmářské potraviny.
Minimálně se chovat k životu tak, jak si přeju, aby se choval ke mně. Hlavní je vnímat sebe a naučit se sám sebe chápat. Dosáhnout celkové harmonie, být v pohodě.
Rozhodně jedna z nich bude nejíst KFC před spaním.
Jako kuchař často zkouším nové, zvláštní receptury. Jinak těžko říct. Jdu po hlavě úplně do všeho, tak jsem skoro všechno už vyzkoušel. Jinak bych řekl pasta z citronové kůry, kterou jsem musel devětkrát spařit, aby nebyla hořká. A byla to hrozně zajímavá sladká, máslová věc.
Rozum mě často otravuje, ale většinou je to instinkt. Jsem celkem dost empatický, dokážu se vcítit do lidí a zjišťuju, že většinou můj první dojem bývá ten pravý. Ale také hodně lidem věřím, což může být chyba.
Tu činnost jsem objevil letos, od ledna nakupuju lego a ve velkém ho skládám. Postavit si celý set je pro mě naprostý zen. Teď jsem dodělal lego - kantýnu, jak ve čtvrtém díle Star Wars do ní přijdou za Hanem Solem.
Jak si zapnu Playstation a zahraju si nějakou hru.
Mám velkou arachnofobii. Bojuju s ní, ale moc to nezvládám. Teď jsem dostal záchvat v práci, byl tam velký černý pavouk, začal jsem hystericky dupat. Potom jsem si řekl, že se nemůžu takhle chovat, ale fakt mě překvapil. A míval jsem strach z výšek, ale ten jsem snad zlomil. Začal jsem lézt po stěnách a zkusil jsem i bungee jumping. A ten bych v dohledné době i zopakoval, dal bych si tandem.
Nemám tendenci budování, touhu nechat za sebou něco velkého... Takže se snažím zlepšovat v tom, co dělám, postupnými krůčky to někam dotáhnout. Ale určitě bych chtěl objet svět, hrát všude, procestovat malý parkety. A budovat jakési portofolium vydaných hudebních věcí, které bude schizofrení a bude procházet různé hudební fáze.
Šperkař Ondřej Stára: Zákazníka musím zahrnout do procesu tvorby
Jordan Haj: Dnes to má chlap nejtěžší za celou historii lidstva
Jak hlasovat pro svého favorita v anketě Esquire MAN 2022?