Šperkař Ondřej Stára: Zákazníka musím zahrnout do procesu tvorby

Kategorie: Fashion

Ondřej Stára @ondrej.stara

designér šperků

Před dvanácti lety začal s naušnicemi za pět korun v cukrárně připíchnutými na polystyrenu a dnes dělá ve vlastním studiu šperky, které by si sám nemohl dovolit. Dříve působil ve známém studiu Zorya, pak s bratrem založil značku Mamori. Několikrát byl nominován na cenu Czech Grand Design, je pravidelným účastníkem Designbloku. A letos v léte otevřel poblíž Podolské vodárny studio kombinující dílnu a showroom. Nazval ho Obchůdek pro radost.

Mohl byste popsat pár slovy vaši práci?

Vyrábím šperky na zakázku. Do svých kolekcí se snažím vždy propsat aktuální témata, kterými se zabývám. Takže každá vypadá úplně jinak. Snažím se o originalitu jak po technické stránce, tak stránce významu. Třeba u kolekce Bradpit jsem hodně řešil instagram a cenzuru, byla to i dost reakce na film V síti, řešil jsem predátora, který se chová jinak v životě a na internetu.

Takže vážná společenská témata?

Nemusí být. Nedávno jsem dělal kolekci Obchůdek pro radost, která hodně pracuje s kýčem. Šperky vypadají jako laciné cetky, ale jsou z hodně drahých kamenů, s hravými momenty.

Jakého kousku šperku si vážíte nejvíc?

Zásadní je pro mě prsten s Trautenberkem, vnímám ho jako svůj highlight. Poptával mě Designblok pro svou kolekci Krkonoš v Paláci Kinských. A končilo to rokem 1930, tak jsem přemýšlel, jak na to navázat a napadly mě Krkonošské pohádky. Ve zlatém prstenu jsou drahé kameny z Krkonoš a Trautenberkovy hlášky. Hned si ho ode mě koupil mladý Prachař, tedy potomek večerníčkového Trautenberka, a má ho doma.

O jakém kousku šperku sníte, co byste chtěl vyrobit?

Dřív jsem snil o tom, aby moje šperky nosila velká osobnost, ale to je pryč. Dnes je pro mě důležitější vyrobit ho pro někoho, komu opravdu udělá radost. Teď je zásadní moje studio, ještě před rokem jsem měl dílnu doma ve špajzu.

Proč vás pustila touha dělat šperky pro slavné lidi?

Když za mnou někdo přijde, protože se mu líbí, co dělám, vznikne vzájemná synergie a je radost s ním pracovat. Když u mě poptávali šperk známí lidé, byli často v dominantní pozici, nevzniklo rovnocenné partnerství. Říkal jsem jim, aby za mnou přijeli, abychom si o tom popovídali, že potom můžu vytvořit custom image šperk, ale oni neměli čas. Do toho jsem nešel, nakonec bych třeba udělal věc, za kterou si nemůžu stát. Potřebuju zákazníka zahrnout do procesu tvorby.

Co uděláte ráno jako první věc?

Ležím asi hodinu v posteli. Trvá mi dlouho, než vstanu. A zkontroluju si cukr, protože mám cukrovku.

Co podle vás defininuje muže 21. století?

Snaží se bourat představy o tom, jak by měl muž vypadat. A nebojí se ženskosti, snaží se stírat hranice a je citlivý.

Co pro vás znamená úspěch?

Překonat vlastní strach.

Za co se vyplatí připlatit?

Za jídlo.

Jaké je poslední rada, kterou jste někomu dal?

Řekl jsem nejlepšími kámošovi, aby tolik nepařil. "Uber párty".

Rozum, nebo instikt?

Instinkt.

Kde nacházíte klid?

Při chůzi, v sauně... Nejvíc asi při sportu.

Po čem na konci dne nejvíc toužíte?

Abych se dobře vyspal.

Je něco, čeho se bojíte?

Výšek. A dřív jsem měl intenzivní stach z mluvení před lidmi, koktal jsem. Měl jsem to hodně let, ale nakonec jsem se z toho dostal, svépomocí.

Jak?

Šel jsem do té nejvíce bolestné představy a to je vystupovat před lidmi. Takže jsem kývl na rozhovor v rádiu, šel jsem do televize. Přípravy byly složité, šel jsem se vyběhat, dal si studenou sprchu, panáka, abych se zbavil jakéhokoliv adrenalinu a dokázal jsem to. Jakmile si člověk hledá pomocné berličky, nikdy se bez nich nepostaví.

Co teď plánujete?

Přemýšlím o stáži u některého ze slavných šperkařů v zahraničí. Může to být buď New York nebo Itálie.