Tobias Schubert: Konečně jsme si uvědomili, že na světě nejsou jen muži

Kategorie: Fashion

Tobiáš Schubert  @tobias.equipment

módní návrhář

Na čem právě teď pracujete?

Na své první přehlídce, která je na letošním Prague Fashion Week (rozhovor probíhal koncem srpna). Snažíme se lidem nabídnout nejen oblečení, ale i zážitek spojený s virtuálními světy. Jako kdyby šli do divadla.

Vaše kolekce je hodně nekonvenční, pracuje s virtuálními světy. Jak jste se dostal k tomuto tématu?

Odmala jsem byl pařmen, což se do mě asi trochu vrylo a mám tendenci to propojovat se světem kolem nás. Hrát si takovou svoji minihru.

Což by mohlo mít mezi mladými úspěch.

Doufám. Je to pro mě trochu nostalgie, hry už nehraju. Ale rád se vracím a dnes je vše stále víc a víc virtuální, což je mi sympatické a rád svoji tvorbu rozvíjím tímto směrem.

Děláte s rappery a dalšími interprety, jak jste se k nim dostal?

Přijdou za mnou oni osobně, nebo režisér jejich klipu a sdělí mi svou představu - že potřebují vymyslet jakoukoliv instalaci nebo oblek. Já to navrhnu a mým úkolem je to zkonstruovat.

Co nejzajímavějšího jste třeba pro Yzomandiase nebo kohokoliv jiného dělal?

Například svítící brýle, nebo speciální brnění, které musí na kameru splňovat určité požadavky. A třeba Yzomandias chtěl na záda napojit obrovská, kybertechnologická ramena.

Co je vrcholem vaší dosavadní kariéry?

Asi již zmiňovaná spolupráce s interprety, které jsem odmala poslouchal - Rytmus, Yzomandias, Viktor Sheen a další.

Jaká je první věc, kterou ráno uděláte?

Otevřu telefon a podívám se, co všechno se děje ve virtuálním světě.

Co ve 21. století definuje muže?

Konečně jsme si uvědomili, že na světě nejsou jen muži. Žili jsme v moc mužském světě. Takže muže dnes definuje změna, jeho pohled na problematiku LGBT. Je to také generační otázka. Dost často vedeme rozhovor na toto téma s mým otcem a, ačkoliv je hodně otevřený, cítím, že některé věci jsou v lidech narozených dřív doslova zakořeněné.

Co pro vás znamená úspěch?

Dnes se mladí snaží dělat to, co je baví, zatímco dřív bylo vše kvůli zaopatření rodiny. Takže dnes je úspěch, když se lidem podaří zaopatřit své nitro, zatímco dřív to byly věci kolem.

Co vám zaručeně rozpumpuje krev v žilách?

Když někdo, koho mám rád, nedělá něco na sto procent. Jsem zvyklý pracovat naplno a nesedí mi, když se něco fláká.

Za co se vyplatí připlatit?

Za něco, o čem jste přesvědčen, čemu člověk věří. Ve světě módy to podle mě má smysl za lokální tvůrce, nepodporovat korporáty. S nimi se nedá moc komunikovat a pracovat na společném cíli.

Co je v životě nejdůležitější?

To se nedá takto říct. Pro každého je to něco jiného a záleží, v jaké je životní fázi. Pro někoho je to rodina, předtím to u toho samého člověka mohla být kariéra.

Rozum, nebo instinkt?

Radím se hodně s bratrem a tátou, kteří jsou právě rozum a já přidávám instinkt. Takže to mám tak padesát na padesát.

Při čem nacházíte vnitřní klid?

Při mojí práci.

Po čem na konci dne nejvíc toužíte?

Většinou po tom, abych vstal na první budík, který si nařídím. Což se nikdy nestane, spíš na ten pátý.

Existuje něco, čeho se bojíte?

Asi ne. Nepronásledují mě klasické strachy.

Jaké máte plány do budoucna?

Rozvinout značku, dělat víc a víc věcí pro lidi, které to baví. Momentálně jsem rád, že jsem se dopracoval do situace, kdy můžu dělat svou tvorbu a věnovat se takřka naplno tomu, o čem jsem snil.

Už se cítíte být profesionálem?

To je ještě dlouhá cesta.

Jak těžká je vaše práce?

Je to složité. Je trochu problém, že u rekvizit, u instalací, které dělám, neexistuje žádný vzor, podle kterého bych mohl postupovat. Je to jiné než hudba, pokaždé začínám od nuly. Po světě je sice hodně instalací, sleduju je, ale tu svou musím udělat vždy sám.