V tento den slaví narozeniny slovo, které změnilo svět: před 25 lety se slovo „googling“" stalo synonymem pro vyhledávání na internetu. Mohlo to dopadnout jinak. Když v roce 1996 začali studenti Stanfordu Larry Page a Sergej Brin vyvíjet vyhledávač, jmenoval se původně Backrub - česky masáž zad. Byl to hravý odkaz na průkopnickou základní myšlenku, že odkazy jsou relevantnější, pokud je na ně více odkazů - tzv. backlinků.
Již po několika měsících však Page a Brin dospěli k závěru, že úspěšný vyhledávač potřebuje chytlavější název. Dočasně dávali přednost názvu The Whatbox, jak napsal známý novinář ze Silicon Valley Steven Levy ve své knize o historii Googlu.
Jednoho zářijového dne roku 1997 však Pageův spolubydlící hodil do pokoje výraz googol, což je matematický termín pro jedničku se 100 nulami. Pageovi se to slovo líbilo. Podle legendy spolubydlící zadal do vyhledávače dostupných doménových jmen překlep Google. Stále byl zdarma - a během několika hodin byl Google.com obsazen.
Pak ale trvalo téměř rok, než byl Google 4. září 1998 zaregistrován jako společnost - aby mohl inkasovat šek na 100 000 dolarů od spoluzakladatele Sun Microsystems Andrease von Bechtolsheima. Úkolem je uspořádat všechny informace na světě a zpřístupnit je všem.
Firemní krédo, o kterém se mezitím přestalo mluvit: „Don't be evil“ - neškodit.
Nejprve byly servery provozovány na studentské koleji, poté si Page a Brin vyhlédli garáž v srdci Silicon Valley jako svou první kancelář. Majitelka Susan Wojcicki nyní provozuje dceřinou společnost YouTube.
Page byl prvním šéfem společnosti - ale investorům se nelíbilo, že rychle rostoucí firmu přenechali dvěma zakladatelům, kterým nebylo ani 30 let. V roce 2001 tak do Googlu přišel zkušený manažer Eric Schmidt (ročník 1955) jako jakýsi dospělý supervizor.
Deset let, dokud se kormidla neujal zralý Page, řídila osudy Googlu jakási trojice. Schmidt byl šéfem společnosti - ale zakladatelé měli volnost, například koupit start-up stojící za nyní nejpoužívanějším systémem pro chytré telefony Android, aniž by ho o to požádali, jak později vzpomínal.
I to se Schmidtovi vyplatilo - díky bonusům v podobě akcií Googlu se stal miliardářem.
Stejně inovativní jako algoritmus vyhledávače byl i nápad Googlu, jak na něm vydělat: pomocí malých reklam v blízkosti výsledků vyhledávání, které odpovídají tomu, co uživatelé hledají. Platit musíte pouze v případě, že na reklamu kliknete, a přesná cena se určuje v průběhu aukce.
Při velikosti Googlu lze díky takovým miniprodejům získat miliardy. Navzdory všem nově přidaným aktivitám jsou reklamy ve vyhledávání stále považovány za základ podnikání společnosti Google - a také celé zastřešující společnosti Alphabet. V posledním čtvrtletí dosáhla mateřská společnost celkových příjmů ve výši přibližně 69,7 miliardy dolarů (1750 miliard Kč), z čehož 56,3 miliardy dolarů tvořily příjmy z reklamy společnosti Google.
Dlouholetý šéf Googlu Sundar Pichai také převzal po Pageovi vedoucí pozici v zastřešující společnosti - a také se stal miliardářem.
Již v prvních letech bylo jasné, že ambice společnosti Google se neomezují pouze na internetové vyhledávání. Věrni svému cíli uspořádat všechny informace na světě začali ve velkém měřítku skenovat knihy.
Právě u tohoto projektu si zakladatelé Googlu poprvé svými dobročinnými záměry natloukli. Autoři a vydavatelé viděli, že jejich autorská práva jsou porušována a jejich podnikání je ohroženo, a začali podnikat právní kroky. Google Books poté postupoval velmi pozvolna.
Následovaly další konflikty. Mediální společnosti obvinily Google, že šířením zpráv zdarma ničí jejich podnikání. Recenzní služby jako Yelp kritizovaly vyhledávač za to, že vysává jejich obsah, a uživatelé tak zůstali u Googlu. Vyhledávače cen se ocitly v nevýhodě.
Komisařka EU pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestager již třikrát zasáhla. V roce 2017 přišla pokuta ve výši 2,4 miliardy eur na základě obvinění z nekalé soutěže při vyhledávání zboží v internetových obchodech.
V červenci 2018 následovala rekordní pokuta ve výši 4,34 miliardy eur za kroky společnosti Google v souvislosti s operačním systémem Android. O osm měsíců později byla přidána částka 1,49 miliardy eur, protože Google podle názoru Komise v rámci služby AdSense for Search neoprávněně bránil ostatním poskytovatelům reklamy ve vyhledávačích. Google však tyto částky snadno strávil.
Po Evropě se však nyní na Google v rámci konkurenčního boje zaměřují i politici republikánské a demokratické strany v USA. V říjnu 2020 podalo americké ministerstvo spravedlnosti za vlády tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa žalobu, v níž tvrdilo, že společnost Google nezákonně chrání své dominantní postavení v oblasti internetového vyhledávání a související reklamy. Společnost obvinění odmítá.
Stále se také objevují obavy z narušení ochrany osobních údajů. Ví toho nyní Google o svých uživatelích příliš mnoho?
Téměř před deseti lety se myšlenka počítačových brýlí Google Glass nakonec neujala kvůli obavám, že by jejich nositelé mohli nepozorovaně natáčet ostatní. Společnost Google zjistila: V případě aktuálně testovaných brýlí, které dokáží zobrazit text v cizích jazycích jako překlad pro uživatele, je hned uvedeno, že nezaznamenávají videa.
Zdá se totiž, že se americká společnost z četných skandálů v oblasti ochrany osobních údajů poučila. Každopádně je teď o poznání tišší - nebo jsme si prostě zvykli žít s datovou chobotnicí?
Koncept Audi activesphere
Kam vyrazit na dovolenou po Evropě v září?
Čtvrtý dres Paris Saint-Germain