Aleš o své práci říká, že je nejlepší na světě. „Cestuji, tedy přeneseně létám po minipivovarech a ochutnávám různá piva, zajímám se o postupy vaření a objevuji novinky, které se kolem piva dějí. Se sládky z minipivovarů pak taky občas společně vaříme. Jsem takový propagátor piva a pivovaru. Buduji dobré vztahy.“
Budvar spolupracuje s minipivovary již mnoho let a Aleš je toho nedílnou součástí už od samého začátku. Má tak nejen českou, ale i zahraniční scénu zmapovanou jako nikdo jiný. Navíc je sám domovařičem, letitým pivovarníkem, degustátorem na světových pivních soutěžích a obecně nadšencem do piva všech stylů. I tak ale stále mluví o pivu s láskou a neuvěřitelnou pokorou. „Jsme národní pivovar a je naším posláním pečovat o tradici českého pivovarnictví. A také ho posouvat kupředu, objevovat nové cesty. A jsou to právě minipivovary, kdo udává trendy. A my bychom chtěli být u toho,“ vysvětluje.
Když tedy vznikla v Budvaru myšlenka rozšířit spolupráci zase o něco dál a dát spotřebitelům dobré tipy na super české pivovary, Aleš byl jasná volba. A tak vznikla mapa minipivovarů. Těch, které Aleš osobně navštívil a které může s čistým svědomím doporučit. Zastavte se i vy na svých cestách v některém z doporučovaných českých minipivovarů a objevte rozmanitost dnešního pivovarského světa.
Dávno pryč jsou doby, kdy pivo bylo jen ležák a cokoli jiného bylo špatně. A ještě že tak! S rozvojem minipivovarů i do pivního světa proniká inovace a rozmanitost, díky které je pivovarnictví stále relevantní i pro mladé lidi. Jak že to s tím pivem tedy ale je? Piva lze jednoduše rozdělit podle druhů kvašení. V České republice se nejčastěji setkáváme se spodně kvašenými pivy, mezi které se řadí i klasický český ležák. Spodně kvašená piva kvasí při nižších teplotách okolo 10 °C. Následně pivo leží měsíc i déle při ještě nižších teplotách, a právě tady vzniklo označení ležák.
U spodně kvašených piv převažují vůně a chutě po sladu, hořkých a aromatických látkách z chmelu. Nejrozšířenějším pivem na světě je světlý ležák plzeňského typu, který se začal ve velkém vařit kde jinde než v Plzni roku 1842 a od té doby si získal všeobecnou oblibu. Poznáme ho především podle husté a krémové pěny. Mezi další známá spodně kvašená piva patří polotmavý a tmavý ležák. Všechny ležáky se pyšní výraznou pěnou.
S rostoucí oblibou minipivovarů si stále častěji můžeme vychutnat i svrchně kvašená piva. Jsou obvykle chuťově výraznější a rozmanitější a mají také většinou menší říz a nižší schopnost vytvářet bohatou pěnu. Jako klasické zástupce můžeme vyjmenovat třeba Ale, Stout nebo pšeničné pivo. Existují ale i spontánně kvašená piva. Někteří tato piva nazývají šampaňským mezi pivy. Chuť těchto piv bývá většinou kyselá a po ovoci. Pro pivaře zvyklého na klasické ležáky tak může být chuť Lambicu, Geuze nebo Krieku velmi neobvyklá. To ale neznamená, že to není pivo nebo že to není dobré. A o tom je právě ta pivní rozmanitost.
ALE
Obzvláště v Anglii a Belgii jsou velmi oblíbená svrchně kvašená piva. Obecně se označují jako Ale. Tato piva jsou často silně chmelená a s výraznou hořkostí a vůní, kterou udává použitá odrůda chmele. Základní skupiny piv typu Ale souvisejí s místem jejich tradičního rozšíření. Například APA, neboli American Pale Ale, EPA – English Pale Ale, Belgian Ale. U Indian Pale Ale (IPA) to však zcela neplatí. Chuť je dána použitými surovinami a místními zvyklostmi.
STOUT
Dalším druhem svrchně kvašených piv je Stout. Tmavé, výrazné pivo, jehož aroma někdy připomíná kávu. Nejvíce fanoušků má ve Velké Británii a Irsku.
PŠENIČNÉ PIVO
V neposlední řadě nesmíme zapomenout na pšeničné pivo (Weizen nebo Weisse). Oproti anglosaským a belgickým pivům typu Ale je to svěží pivo, jasně zlaté žluté barvy a obsahuje minimálně 50 % pšeničného sladu, odtud si získalo svůj název. Aroma připomíná citrusy, banány a někdy i hřebíček a vanilku. Je ideálním pivem na léto, protože je velmi osvěžující. Někdy jsou tato piva označována jako německý Ale a do jejich rodiny patří i kyselý Berliner Weisse a lehce osolený Gose, domovem v Lipsku.
SPONTÁNNĚ KVAŠENÁ PIVA – ŠAMPAŇSKÉ MEZI PIVY!
Jedná se o historický způsob kvašení. Technologie těchto „prapiv“ je sice zdánlivě velice primitivní, ale je velmi pracná a časově náročná. Je založená na správné mikroflóře a prostředí pro spontánní kvašení se buduje několik let.
Google slaví 25 let: Přišel čas na kritické ohlédnutí zpět
5 luxusních hotelových apartmánů s nejvyšší cenou za noc
Too much information!