Osvícení dobrotivého Ignacia

„Tak... Co třeba nachos?“ Možná to znáte: je večer, potřebujete něco rychlého k vínu a moc toho doma nemáte. A pak si vy nebo vaše spolubydlící vzpomene, že ve špajzu za baterií prázdných láhví je ještě pytel slaných kukuřičných trojúhelníčků. Hurá, čeká vás rychlý požitek. Nachos vám prostě rozkřupnou večer do latinskoamerické lehkosti. Nebo je to spíše největší světový zářez seňora Nacha? Navzdory občasné představě, že slovo nachos označuje cosi malého, čeho je hodně, jde původně o přezdívku nebo lépe řečeno zdrobnělinu španělského křestního jména Ignacio. Takže – seznamte se: Ignacio „Nacho“ Anaya Garcia, šéfkuchař v restauraci Victory Club, město Piedras Negras, Mexiko, stát Coahuila.

Přesné určení místa je pro legendu kolem vzniku téhle svačinky podstatné. Coahuila totiž sdílí 512 kilometrů hranice s USA a Piedras Negras leží přímo na čáře, nedaleko americké vojenské základny Fort Duncan. A podle jedné z verzí legendy právě manželky tamních vojáků ochutnaly v roce 1943 nacho’s especiales jako první, samozřejmě po jejich autorovi – Nachovi. Četa o síle dvanácti žen vyrazila do Piedras Negras na dámskou jízdu a nákupy, a když po obchodní akci nastal čas na jídlo, zjistily, že všechny restaurace jsou zavřené, až na Victory Club. Jiný příběh mluví o skupině důstojníků, vpadnuvších do zmíněného lokálu pozdě v noci s požadavkem „dobrého jídla, a to hned“. Třetí varianta zmiňuje místní štamgastku jménem Mamie Finan, která Ignacia požádala, aby pro ni a její tři přítelkyně připravil něco neobvyklého na zub. Ignacio se ve všech třech případech obětavě vrhl dokuchyně, rychle se rozhlédl, zaznamenal pár kukuřičných  placek, vzpomněl si, že má také sýr a jalapeňos – a zrodila se záchrana vašeho večera. V náhlé inspiraci Ignacio placky rozkrájel a usmažil, posypal nastrouhaným sýrem, zapekl v troubě a posypal jalapeňos.

„No a jak se to jmenuje?“ chtěli vědět nadšení zákazníci či zákaznice. Odpověď už tušíte. „Tak třeba Nacho’s especiales,“ odtušil Ignacio a jeho vynález zamířil do světa. Stal se spolu s burritem, guacamole a chilli con carne základem Tex-Mex kuchyně, postupně pronikl na sportovní stadiony i do popkultury. V Piedras Negras se ve virtuozitě přípravy smažených trojúhelníčků se sýrem a nejrůznějšími druhy příloh každoročně soutěží během třídenního Nachos festu. Nachos má 21. října dokonce svůj mezinárodní den, ale napodobit původní „especiales“ je práce pro skutečné fanoušky.

„To víte, dnes už jsou chipsy jiné,“ svěřila se v roce 2002 Ignaciova vnučka novinám v San Antoniu, „děda je dělal domácí.“ Samozřejmě, můžete si vygooglit recept na tortilly, ale můžete si být jistí, že Ignacio „Nacho“ Anaya Garcia je připravoval zase trochu jinak. V roce 1960 se spolu se synem pokusil recept patentovat, jenže na úřadě v San Antoniu v Texasu je odmítli s tím, že už je součástí kulturního dědictví. A to si nakonec každý může vylepšit po svém. Třeba avokádovým guacamole.