Vlajkový salát CAPRESE

Ať už je realita jakákoli, k básníkům patří dobrodružný život. A italský životní multiinstrumentalista Filippo Tommaso Marinetti (1876–1944), těkající mezi poezií, hudbou a politikou, byl přesně takovým hrdinou bouřliváckých legend. Drzého literárního kritika vyzval na souboj, čelil obžalobě z obscénnosti, vášnivě vzýval násilí a válku a – stál u zrodu salátu z Capri. Tenhle zvěstovatel futurismu a pozdější fanoušek fašismu napsal Futuristickou kuchařku, text na pomezí vtipu a manifestu, kde najdete recepty na zmrzlinu z Měsíce, dobře tvarovaná masa nebo kandované blesky. Národní italské jídlo v podobě těstovin ovšem nepovažoval za dost dobré – pro sebe a už vůbec ne pro moderní dobu.

Když tedy na jihoitalském ostrově Capri ve 20. letech pořádal večeři pro přátele, šéfkuchař z místního Grand Hotelu Quisisana dostal za úkol Marinettiho moc nedráždit, zapomenout na místní těžkotonážní lahody a vytasit se s něčím lekým a pokud možno vlasteneckým. A bystrý muž v bělostném rondonu to vyřešil. Poskládal místní fantastická rajčata s bazalkou rašící v každém patře místních terasovitých zahrad. Přidal plátky studené buvolí mozzarelly, polil to extra panenským olivovým olejem, osolil – a vznikla souhra chutí mnohonásobně větší, než je suma jednotlivých ingrediencí. A navíc – vidíte v těch barvách italskou vlajku?

A příběh pokračuje. O několik desetiletí později si egyptský král Farúk I. (s pověstí kleptomana a zvrhlíka s miniaturním penisem) řekl v hotelu o rychlé jídlo po zavírací době a dostal sendvič plněný salátem caprese – pouze místo bazalky obdržel sépiový inkoust, aby barvy jídla pro změnu napodobily vlajku egyptskou. Ať už nevyzpytatelný Farúk věděl, že původní kmotr caprese Marinetti se narodil v Egyptě, nebo ne, sendvič tentokrát neukradl ani nezprznil, ale naopak si ho tak oblíbil, že caprese během svých cest rozšířil po celém světě. No a tahle prajednoduchá skládačka se během let stala jedním ze symbolů italské kuchyně: rychlý, čerstvý, jednoduchý a nepřekonatelně dobrý salát.