V letech 2021 a 2022 zaznamenal celý módní průmysl celosvětový růst o 22 %, resp. 13 %, a připravuje se tak na vstup do roku 2023 s rostoucí dynamikou, i když s určitými opodstatněnými obavami. Mezi pokračováním války na Ukrajině, energetickou krizí a rostoucí inflací bude módní průmysl čelit poměrně velkým výzvám, včetně růstu výdajů na luxus kolísajícího mezi 5 a 10 procenty, který se bude pravděpodobně soustředit na Spojené státy, ale zejména na Blízký východ - region, kde však kulturní rozdíly budou vyžadovat práci na přizpůsobení a lokalizaci jazyka značky. V zákulisí bude nutné připravit strategii dodavatelských řetězců, distribuce a skladování, což si vyžádá uzavření obchodních dohod a osvojení nových technologií, zatímco téma digitálního marketingu ve společnosti, která se bude potýkat s ekonomickými problémy, zůstává stále aktuální.
V souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině, lockdowny v Číně a politickou polarizací evropských zemí se zdá, že geopolitické otázky nikdy nebyly tak úzce spojeny s budoucností módního průmyslu. Zatímco v Číně by měl i přes uzavírky nastat dobrý růst (mezi 9 a 13 procenty), stejně jako ve Spojených státech, v Evropě, kde je inflace děsivá, tomu tak není. Válka i extrémní výkyvy počasí v důsledku zhoršení životního prostředí způsobují problémy v zásobování surovinami a v plynulosti obchodních přepravních tras, což způsobuje zpoždění a vznik obchodních překážek.
Silný hospodářský růst v určitých regionech, jako je Čína, USA a Blízký východ, zvýší potřebu silnější lokální kontroly jejich fungování. Výzvou, kterou bude třeba řešit, bude také diskontinuita při zotavování jednotlivých národních ekonomik. Řešením, které je zde třeba přijmout, je proto vytvoření ad hoc strategií pro jednotlivé regiony, a to jak z hlediska marketingu a služeb zákazníkům, tak z hlediska růstu.
Tváří v tvář inflaci a makroekonomické nestabilitě se trh rozštěpí: na jedné straně bohaté vrstvy, které pravděpodobně zůstanou bohaté a budou pokračovat ve svých výdajích víceméně jako obvykle; na druhé straně všichni ostatní obyvatelé, u nichž se očekává, že rozhodným způsobem omezí výdaje na zábavu nejen tím, že omezí nákupy, ale také tím, že se vrhnou na trh s použitým zbožím, do outletů a slev, a opustí tak primární trh s luxusem. Toto rozdvojení povede vedoucí představitele módního průmyslu k tomu, aby přehodnotili svou strategii, lépe a promyšleněji investovali a především se vyhnuli rozmělnění identity své značky ve snaze vybudovat si loajalitu zákazníků.
Čím více se móda stává genderless, tím více bude třeba přehodnotit a optimalizovat produkty, marketing a práci v kamenných obchodech, aby odrážely prolínání dvou původně oddělených sektorů. Zároveň bude nutné utkat se s tradičním publikem konzervativních velkých utrácečů s mladým, progresivním publikem, které stále častěji sáhne po genderově nevyhraněných produktech.
V souvislosti s přepisováním pravidel oblékání v kancelářích, šířením genderově nevyhraněného oblečení a pokračujícími společenskými aktivitami projde i formální oblečení výrazným vývojem. Na úrovni designu bychom mohli být svědky vzestupu výrazného oblečení, které se již nebude vyznačovat snahou vyhovět společenskému standardu, ale naopak bude navrženo tak, aby vyniklo. V přísněji komerční rovině by právě formální oděvy mohly představovat beranidlo, s nímž bude dobýván (dosud hermetický) svět půjčoven luxusních oděvů.
Po zaměření se na model přímého prodeje spotřebitelům, který vylučuje některé subjekty třetích stran, bude muset mnoho značek čelit rostoucím nákladům na digitální marketing a provoz e-shopů. Za tímto účelem BoF a McKinsey navrhují návrat k diverzifikaci s nárůstem velkoobchodu a fyzických a digitálních multibrandů jako obchodních partnerů.
Kdyby všechny značky, které o sobě tvrdí, že jsou udržitelné, byly udržitelné, planeta by už byla zachráněna. Pro velké módní značky i stále klamavější fast fashion bude zásadní přejít od slov k činům a ukázat konkrétní dopady svých politik, v některých případech je ještě radikalizovat přijetím postupů, jako je výroba na zakázku a úplná dohledatelnost původu všech materiálů.
Návrat principu " price for value" a obtížnost přemisťování výroby produktů přes celé kontinenty budou nutit značky, aby se stále více spoléhaly na místní nebo blízké továrny, vytvářely kratší (a udržitelné) dodavatelské řetězce, ale také využívaly digitální technologie k tomu, aby vyráběly méně, zamezily plýtvání a obecně zajistily lepší efektivitu i omezení nákladů.
Nová legislativa o správě dat (naštěstí) ztíží odhadování vkusu spotřebitelů v okamžiku, kdy o něm teprve přemýšlejí. Aby se tedy investice do marketingu vrátily, bude muset být kreativnější, a to jak díky svěžím konceptům, tak díky zkoumání nových vyjadřovacích kanálů schopných výrazněji zaujmout.
Rozhodující bude optimalizace řídících týmů, výchova talentů a zvýšení tlaku na oddělení věnující se digitálnímu růstu a udržitelnosti. Obecně platí, že aby se každá společnost dokázala vypořádat s prioritami a potenciálními mimořádnými situacemi, musí vybudovat silné a funkční manažerské týmy, které budou schopny pružně a rozhodně reagovat na každou novou výzvu.
Smrt Mahsy Amini, krvavé protesty a ostříhané vlasy žen - co se právě teď děje v Íránu
#WomenWeLove: Alexandra „Sasha“ Gachulincová
Zákaz vjezdu a poplatky - co byste měli vědět o své příští dovolené v Itálii