V den, kdy měl skládat maturitu na košické střední škole uměleckého designu, odletěl Dalibor Štofan, dnes známý pod jménem Dalyb, do New Yorku. S nejlepším kamarádem Samuelem aka Sameym se rozhodli, že tam musí stůj co stůj natočit klip. Tehdy už byli přesvědčení, že se chtějí živit hudbou, a nevadilo jim, že v kapse za oceánem měli jen pár dolarů. Klip ke skladbě 300 vznikl na obyčejný foťák. „Vůbec jsme nevěděli, co se bude dít, ale poslechl jsem svůj vnitřní hlas a vyplatilo se,“ říká Dalyb s odstupem více než sedmi let. Učitelé i jejich rodiče tehdy šíleli, ale budoucnost ukázala, že to bylo nejlepší rozhodnutí.
Zkoušku dospělosti Dalyb zvládl opožděně na podzim se samými jedničkami a hned následující den se on i Samey přestěhovali do Bratislavy. Jejich rapová skupina HAHA Crew byla na pokraji velkého průlomu, ale oni moc dobře věděli, že úspěch nepřijde, dokud neobětují pohodlí a nedostanou se blíž centru dění. Z východu si do slovenské metropole přivezli i unikátní styl, kterým se okamžitě vydělili ze slovenské hudební scény. Když pak v onom roce 2014 vydali album příznačně nazvané Vlna, udělali s ním pomyslnou čáru za jednou érou slovenského hip hopu. Ta další už patřila jim.
Dalyb je určitě nejznámější svojí hudbou, jeho tracky sbírají stotisícová zhlédnutí, o sobě ale nerad mluví pouze jako o rapperovi nebo producentovi. Navrhuje módu i vlastní merchandise, točí si klipy, vytváří obaly desek nebo hraje ve filmech. V osmadvaceti letech je na roztrhání. „Zaškatulkovat se do jedné věci pro mě znamená nechat se zavřít dobrovolně do klece, což nechci,“ říká. A pak ještě dodává: „Když nevyzkoušíš v životě víc věcí, nikdy nezjistíš, v čem jsi dobrý.“ Rapovou scénu sice už dávno přerostl a na Slovensku se o něj dokonce zajímá i bulvár, „street culture“ však pořád zůstává páteří jeho aktivit. A ať už dělá cokoli, základem je vždy soběstačnost – nespoléhat se na pomoc už zavedených značek a vždy si jít za každou cenu vlastní cestou. A nebát se toho, že napoprvé všichni nepřijmou to, s čím přijde. Takhle to měl od samotného začátku, kdy na střední začali s kamarády v Košicích rapovat.
Do slovenského rapu přinesli Dalyb a HAHA Crew ležérní styl spojený s nadhledem kluků, kteří už nepotřebovali obhajovat svoji lásku k rapu, protože cestu už jim prošlapali jiní. Úkolem jejich generace bylo stvrdit, že rap může být sebevědomou součástí popkultury a nemusí fungovat jen v rámci svého vlastního uzavřeného světa. Za svoji lásku k módě, rychlým autům a neobvyklým trapovým beatům nejdříve sklízeli kritiku starších rapperů i posluchačů, ale brzy se ukázalo, že právě oni se mají stát novým hlasem mladé generace na Slovensku. I rodiče nakonec pochopili, že pro Dalyba je rap životní cesta.
Umění ho přitahovalo od dětství. Jako první – ještě na základní škole – přišlo graffiti, o němž rapuje ve skladbě Tag: „Chodil som po nociach, tagovať s nimi po uliciach.“ Později tenhle svůj vizuální koníček uplatnil při studiu animované tvorby na střední škole uměleckého designu v Košicích. Beaty začal skládat na počítači někdy v osmé třídě a pak ho na chvíli pohltil i breakdance.
S taneční školou Outbreak se účastnil i několik battlů a hlavně v komunitě tanečníků hlouběji pronikal do základů hiphopové kultury. „Věděl jsem, že se musím začít věnovat něčemu naplno,“ vzpomíná Dalyb na dobu, kdy definitivně vyhrálo tvoření beatů. To už se znal se stejně starým Sameym (Samuel Sadiv) a s ním v roce 2011 založil HAHA Crew. V názvu skupiny zastupuje první část slova „hip hop“. Rapperů bylo v jejich košické partě původně víc, proto se také Dalyb k mikrofonu moc nehrnul a zůstával hlavně v roli producenta. Přednost měl Samey a o něco později Gumbgu (dnes Karlo) nebo Zayo, který je dodnes třetím členem HAHA Crew.
Album Vlna, na němž se Dalyb postaral o všechny beaty, se nahrávalo v jeho bratislavském podnájmu. „Tehdy jsem si říkal, že buď to dáme, nebo ne. Nebyly to lehké časy, ale měli jsme chuť a drive udělat něco legendárního,“ říká. Když deska v prosinci 2014 vyšla, slovenská scéna se rozdělila na ty, kteří ji milovali, a ty, kteří ji nenáviděli. Těch druhých se na začátku vynořilo určitě víc a HAHA Crew – tehdy jim pořád bylo sotva dvacet – museli snášet kritiku, jež od rapových fanoušků umí být hodně tvrdá. Samey a Dalyb přinesli na Slovensko moderní trapové beaty i unikátní ležérní styl rapování a frázování, kterým se odkazovali k zámořským vzorům. Žádný div, že jejich nejpřirozenějším parťákem z Česka se stal Yzomandias (tehdy ještě známý jako Logic), který s nimi nahrál několik tracků. Starší generace rapperů měla s HAHA Crew problém – kriticky se o nich vyjádřil třeba i veterán DJ Wich. Mladí fanoušci je ale nakonec přijali za své a deska na obalu s vlnou z obrazu japonského malíře Hokusaie doslova „spláchla“ konkurenci. A definovala to, čemu se dnes říká „nová škola“.
„Prošlapali jsme cestu ostatním,“ přemýšlí Dalyb o časech, kdy je na scéně rappeři moc nebrali. Dnešní barevná a excentrická podoba rapu na Slovensku vděčí za mnohé právě jim. To HAHA Crew ustanovili, že v rapu neexistují žádná pravidla a nic není svaté. Ortodoxní hiphopové fanoušky na nich provokovaly nepochybně také texty, jež neřešily žádná zásadní témata, ale točily se kolem každodenního života mladíků z východu toužících po penězích a slávě. Rap byl pro ně víc životní než hudební styl – a tak k němu přistupovali.
Negativní ohlas sklidil už vůbec první klip Rap & móda, v němž Samey rapuje o tom, že časy vytahaných kalhot a rovných kšiltů, tedy klasické hip-hopové uniformy, jsou dávno pryč. Pro nastupující generaci už je přitom přirozené, když rappeři nosí aktuální módní trendy. „HAHA Crew je trendsetter,“ prohlašovala tehdy košická parta ve svém „statementu“ a slovo trendsetter je s Dalybem a Sameym spojené dodnes, když už je úplně normální, že rappeři oblékají „high fashion“ velkých značek.
Nezpochybnitelnými vládci slovenského rapu jsou už od počátku tisíciletí piešťanští Kontrafakt. Členové uskupení Rytmus a Ego mají u našich východních sousedů status ikon, které se čas od času zjeví a vydají další skvělou desku, ale už nepotřebují nikomu nic dokazovat a vlastně už dávno stojí nad všemi trendy i spory. S nikým nesoupeří, ale rádi podají pomocnou ruku talentům, v nichž cítí potenciál. V roce 2013 byl Dalyb ještě středoškolákem, když mu Ego zavolal, že se mu líbí jeho beaty umístěné na webu Soundcloud. „Zeptal se, jestli jsou volné, a že by některý z nich rád použil. Řekl jsem mu, že jsou, a on, že je to dobře, protože už na ně nahrál track. Takhle vznikl hit Moje prázdniny,“ vzpomíná Dalyb.
O pár měsíců později Dalyb a Samey navštívili studio v Piešťanech, kde Kontrafakt nahrávali své album Navždy, a na desku se nakonec vešel i jeden Dalybův beat. Později také vytvořil obal jedné desky Kontrafaktu. „Byli jsme tehdy jediní mladí, kteří dělali něco zajímavého, a Ego si nás vzal pod ochranu. Změnilo nám to život a jsem mu za to vděčný,“ říká Dalyb. S Egem ho dodnes pojí přátelství a mluví o něm jako o svojí největší inspiraci. Setkání s Kontrafakt košické duo přesvědčilo, aby na své cestě k vysněné kariéře v hudebním průmyslu vytrvali. Od té doby se na nahrávkách potkávají pravidelně a Ego se jednou v rozhovoru dokonce vyjádřil, že jestli Kontrafakt někomu předají žezlo zásadní slovenské rapové skupiny, pak to bude nejspíš právě partička HAHA Crew.
Když se na jaře 2017 Dalyb rozhodl rozjet vlastní sólovou rapovou kariéru, pozval si Ega do prvního singlu Fascinujuce. Vždy byl zvyklý do svých beatů ve studiu rapovat, ale zároveň věděl, že nemá cenu jít s nimi ven, dokud nebude jeho projev perfektní. Díky tomu, že má za sebou zkušenosti s produkováním, Dalyb hudbu vnímá trochu jinak než ostatní rappeři. Tady se nabízí srovnání třeba s Kanyem Westem nebo Travisem Scottem, kteří si prošli podobnou cestu od beatů k mikrofonu. Schopnost ovlivňovat písničky z obou stran tvůrčího procesu jim dává nevídané možnosti kreativity. „Na své debutové desce jsem pracoval od osmé třídy základní školy, když jsem začal dělat první beaty,“ tvrdí Dalyb v jednom rozhovoru a rozhodně nepřehání. Album Teen(r)age vydané na konci roku 2019 nese všechny znaky kolekce dotažené do posledních detailů.
V roli hostů jsou stálí parťáci jako Ego, Samey, Zayo nebo mladá krev Gleb či Porsche Boy. Na desce je ale slyšet i hlas první slovenské virtuální celebrity Bejby Blue, kterou vytvořil tým Sorrywecan kolem režiséra Rolanda Wranika. Z desky pochází také hit Hello Kitty, v němž se po Dalybově boku objevuje Dara Rolins a svůdný beat a nepřehlédnutelná chemie mezi vokalisty zavdala spekulacím slovenského bulváru, že mezi nimi je něco víc než přátelství. Deska se skoro rok držela mezi nejprodávanějšími nahrávkami na slovenském žebříčku a rozhodně potvrdila, že Dalyb má co říct i jako rapper.
„Raperi chcú nosit to, čo ja, musia to googliť,“ říká Dalyb na začátku zmíněného hitu Hello Kitty a připomíná tak, že móda hraje v jeho kariéře velkou roli. V každém svém klipu se objevuje v nějakém unikátním outfitu a na Instagramu fanoušci nad jeho fotkami řeší, co má na sobě za značku a kolik za to utratil. „Vždycky se mi líbilo, jak se rappeři oblékají a že jsou za frajery,“ říká a jmenuje Maca Millera, ASAP Rockyho nebo Kanye Westa, kteří na přelomu nulté dekády a desátých let přinesli do rapu posedlost streetwearem a tím, čemu se začalo v rapovém slovníku říkat „swag“ – tedy nutnost vypadat dobře. Před HAHA Crew si na Slovensku nikdo netroufl míchat klasické hiphopové oblečení s high fashion značkami a chlubit se utrácením peněz za oblečení. Klip ke skladbě Rap & móda (2013) odráží tuto změnu.
Dalyb vzal svoji posedlost módou ještě o něco vážněji a navrhuje i vlastní oblečení. Od triček z merchandise se dostal až ke skutečným značkám – loni byl vybrán mezi hrstku evropských designérů, kteří vytvářeli streetwear pro kolekci Best Nights. Jedním z jeho posledních projektů je textil.studio, kolekce udržitelného oblečení, jež vznikla z recyklovaných materiálů a prodává se v pop-up obchodech. „Chceme ulehčit Zemi od zbytečné hmoty, a proto hodně recyklujeme a dáváme věcem nový život,“ popisuje.
„Když nemám náladu na hudbu, dělám módu – a naopak. Dneska už bych si asi nedokázal vybrat, obojí jsem já. Přináším do ní všechno, co mě inspiruje a na čem jsem vyrůstal.“ Právě práce na dalších produktech pod oděvní značkou textil.studio je pro něj velkou výzvou do budoucnosti. A některé nápady mají přímo fantastické kontury. „Chci dělat věci do metaverza, 3D modely oblečení pro virtuální postavičky,“ říká a hovoří o plánech na NFT kolekci a virtuální přehlídku. „Chci se přesunout do digitálního světa a mít tam první digitální shop,“ plánuje Dalyb.
V minulosti také vytvářel design pro značku PAY., za níž stojí slovenský influencer, manažer a promotér Yaksha (Michal Novotný). Nenápadný muž vietnamského původu je zásadní postavou v pozadí slovenské rapové scény, obrovsky ji poslední dekádu posunul a dá se říct, že bez něj by se spousta věcí nikdy nestala. Právě on pomáhal Dalybovi a Sameyovi s přestěhováním do Bratislavy, věděl, že dvojice z Košic má před sebou velkou budoucnost, a nemýlil se. Yaksha nikdy neměl skromné plány – svoji značku F*ck Them vybudoval jako konglomerát, do něhož patřilo hudební vydavatelství, oděvní firma i bookingová agentura. Dalyb a Samey byli u samotného počátku F*ck Them, do kterého se transformoval jejich label I Love Party Production. „Nechtěli jsme vytvořit vydavatelství nebo značku, ale rovnou celé hnutí,“ připomíná Dalyb, jehož spojení s Yakshou bylo zásadní pro všechny zúčastněné i pro slovenský rap.
Než v roce 2021 Yakshovo vydavatelství F*ck Them ukončilo činnost, byly jeho aktivity rozkročené mezi New Yorkem a Bratislavou. Mezi členy téhle party patřil pár let i newyorský rapper 6ix9ine, jehož Dalyb objevil na YouTube a nabídl mu v roce 2014 jako úplně neznámému mladíkovi spolupráci. Vycházející hvězdička s vlasy v barvě duhy, tetováním v obličeji a charakteristickým manickým projevem se objevuje na debutové desce HAHA Crew a v Praze a Bratislavě odehrál v polovině dekády své první koncerty. Z 6ix9ine se následně stala obrovská star globálního rapu, deska Dummy Boy z roku 2018 si za milionový prodej vysloužila platinové ocenění. Trajektorie jeho kariéry se ale záhy obrátila a 6ix9ine skončil ve vězení za držení drog a zbraní.
Dalyb má díky zámořským konexím v diskografii spolupráci s americkými rappery, jako jsou Famous Dex nebo Snubbs. Na jednom výletě do New Yorku se ocitl ve studiu s producenty kaply Take A Daytrip, kteří mají za sebou několik hitů třeba pro rappera Lil Nas X. „Zarapovat si v hoodu a mít za zády místní gangstery, kteří nám to dovolí, to byl pro mě velký zážitek,“ říká Dalyb a věří, že se mu podaří svoji hudbu dostat v zahraničí ještě dál. Nejdříve ale určitě přijde druhá sólová deska a pak snad i nové album HAHA Crew.
V roce 2018 si Dalyb splnil další sen, tentokrát herecký. Objevil se v jedné z hlavních rolí ve filmu Pivnica (Sklep) ruského režiséra Igora Vološina. „Jednou jsem někde řekl, že bych chtěl být ve filmu, a další týden už jsem se ocitl na castingu,“ vypráví s úsměvem. Snímek vznikal v mezinárodní koprodukci, slavný francouzský herec Jean-Marc Barr v něm hraje otce, který pátrá na vlastní pěst po zmizelé šestnáctileté dceři. Narazí při tom také na kluka jménem Lukáš, kterého si vystřihl právě Dalyb. „Snažil jsem se být hlavně přirozený,“ říká rapper o své premiéře. K dramatu, jež vyvolalo na Slovensku hodně debat, napsal titulní píseň Rodičia, v níž se objevuje i Ego.
Dalybův Lukáš je v Pivnici problémový kluk ze sídliště, který jde od večírku k večírku, prodává drogy a chová se násilnicky. Pro otce zmizelé L je také hlavním podezřelým. V reálném životě je však Dalyb úplným opakem Lukáše. Cílevědomý profesionál, který nehodlá promarnit svůj talent a chce něco dokázat. „Jediný důvod, proč jsem tady, je, abych tvořil a měnil svět kolem sebe,“ říká. A pak ještě dodává: „Podívat se nebo si poslechnout něco, co vytvoříš, je jako droga. Dokud budu žít, budu tvořit. Cítím, že ještě mám kam se posouvat a co vylepšovat. Nikdy nejsem úplně spokojený s tím, co udělám.“
Ve skladbě TAG ze sólové desky o sobě rapuje: „Dalibor z dediny, stále som ten istý parchant / teraz som v šušťaku, na ňom mám logo Prada.“ Narodil se v Košicích a od deseti let vyrůstal v nedaleké vesničce Obišov- ce. Největší východoslovenské město s výrazným uměleckým podhoubím se do něj neodmyslitelně zapsalo a rád se tam dodnes vrací. „Je to tady jako být na dovolené. Pořád sem jezdím nahrávat, mé hudbě to dodává vážnost,“ říká. Možná právě odhodlání „východňara“ ukázat se světu ho pohání dopředu.
„Musíš dělat to, co tě baví, a všechno ostatní se postupně dostaví. Nikdy neoklameš to, když je někdo pozér, a kdo to dělá od srdce,“ je přesvědčen a mluví o nekonečné schopnosti lidské bytosti učit se něco nového. „Mám seznam věcí, které chci ještě dokázat, a ten seznam není vůbec krátký,“ prohlašuje a není důvod mu nevěřit. Už toho dokázal dost, ale pořád se zdá, že to nejlepší má ještě před sebou.
Když selžete kvůli pochybnostem o sobě samém, může to být způsobeno syndromem podvodníka
Na tyhle šílené přistávací dráhy potřebujete pevné nervy
Více pozornosti, prosím: Jak přivést klitoris k orgasmu