Hry přinesly řadu zajímavých témat a odvedly pozornost médií od těžké situace migrujících dělníků a odsouzeníhodné situace v oblasti lidských práv v Kataru, která by rozhodně měla být nadále v centru pozornosti. FIFA se přesto stále vyhýbá odpovědnosti za negativní aspekty, a přitom se považuje za zodpovědnou za vše dobré, co se na turnaji děje. Jinými slovy, za fotbal jako takový. Ačkoli to nejsou oni, kdo nás baví na hřišti, ani kdo rozhoduje o taktických rozhodnutích od postranní čáry, musíme jim neskromně přiznat určitou zásluhu za formát zavedený v roce 1998, který dosud přinesl fantastické sportovní drama.
32 týmů. Čtyři skupiny po osmi. Dva nejlepší týmy z každé skupiny postoupí do vyřazovacích kol, kde není prostor pro chybu. Pokud prohrajete, končíte. Tohle všechno umožňuje počet 32 účastníků, který nám přitom poskytne nádhernou podívanou na paralelní závěrečné zápasy ve skupinách. Myšlenka spočívá v tom, že žádný tým nemůže předem vědět, jaký vliv bude mít výsledek jeho zápasu na konečnou tabulku skupiny. Proto jim to brání ve vzájemné spolupráci, která by zaručila oboustranně výhodný výsledek. Nikdo nemá žádnou záruku, že určitý výsledek bude stačit k postupu, takže každý jde na hřiště a hraje na vítězství (za předpokladu, že si již nezajistil postup). Tabulka skupiny se může během 90 minut obrátit naruby a my můžeme být svědky celého spektra lidských emocí v reálném čase, když se zpráva o rozhodujícím gólu šíří z jednoho stadionu na druhý. Letos nám Uruguay vs. Ghana a Jižní Korea vs. Portugalsko přinesly skutečný filmový závěr, zatímco tabulka skupiny E byla téměř v neustálém pohybu, když se Španělsko vs. Japonsko a Německo vs. Kostarika odehrály jen 50 km od sebe.
Současný formát je jediným, který pamatují hráči mladší 35 let, ale v letech před jeho zavedením docházelo ke zbytečně komplikovanému a nelogickému rozvržení zápasů. V roce 1950 se po několika odstoupeních účastnilo pouze 13 týmů, ale místo toho, aby se skupiny přeskupily, aby se ze špatné situace vytěžilo co nejvíc, byly ponechány v původním složení, tedy bez odstoupivších zemí. Ze skupiny, ve které byl pouze jeden další účastník, postoupila Uruguay, zatímco v ostatních skupinách se utkaly tři nebo čtyři země. V roce 1958 bylo 16 týmů rozděleno do čtyř skupin po čtyřech, v nichž byly dva týmy nasazeny a dva nikoli. Každý tým odehrál v každé skupině pouze dva zápasy s týmy, které neměly stejný status, což znamenalo, že nasazení měli dva "lehčí" soupeře, zatímco nenasazení hráli se dvěma nejlepšími ve své skupině. V den údajně losu nasazených týmů ve skupinové fázi v roce 1970 FIFA oznámila, že ve skutečnosti žádné nasazení nebude, protože se nedokázala shodnout na kritériích. Pro následující dva turnaje vymysleli postup rozřazování, i když upustili od čtvrtfinále a semifinále ve prospěch druhé skupinové fáze. Zpětný katalog takových rozhodnutí nevzbuzuje důvěru ve schopnosti FIFA řešit problémy.
Ročník 2022 byl, co se týče skupinové fáze, historickým mistrovstvím světa a bohužel je posledním svého druhu, kterého se dočkáme. Poté, co obvyklé vzrušení z příprav na letošní ročník nahradil pocit neklidu smíšený s pocitem viny, FIFA preventivně zničila to, co je často nejúchvatnější částí turnaje, když rozhodla o rozšíření mistrovství světa na 48 týmů od roku 2026. Tvrdí, že to pomůže rozvoji hry a dá více menším zemím šanci zajistit si účast. To může být pravda, ale skutečnou motivací jsou vyšší zisky, které jim to přinese. Zdá se, že FIFA s pohledem upřeným na zisk přehlíží praktickou stránku a logistické aspekty svého nového plánu. Nedokonalý počet 48 účastníků vylučuje jednoduchost současného formátu se skupinovou fází, který známe a milujeme. V současné době je navrhovaná struktura pro rok 2026 následující: 16 skupin po třech, dva nejlepší týmy postoupí do přímého vyřazovacího kola pro 32 týmů a od té doby se bude postupovat jako obvykle. Ačkoli to na první pohled může znít dobře, netrvá dlouho a zjistíme, že skupinová fáze se třemi týmy má jednu zjevnou chybu. Nemůže dojít k žádnému souběžnému utkání, a proto se otevírají dveře pro výše zmíněné tajné dohody mezi dvěma týmy, které hrají finálový zápas.
Připuštění takového potenciálního nesportovního chování by FIFA vykreslilo jako extrémně nekompetentní a vážně by poškodilo sportovní integritu a pověst mistrovství světa, což by mohlo FIFA do budoucna poškodit. Jestli je něco probudí, pak je to myšlenka na ztrátu peněz. Místo toho, aby se Rada FIFA před schválením rozšíření v roce 2017 nad tímto dilematem zamyslela, zaujala zjevně zvaný "nestahuj kalhoty před brodem". Zdá se, že se nyní k onomu metaforickému brodu blíží, neboť kolují zvěsti, že hlavouni nyní zvažují alternativy k myšlence vytvoření tříčlenných týmů. Ředitel FIFA pro globální fotbal Arsene Wenger to potvrdil svým komentářem ze 4. prosince: "Není to rozhodnuto, ale bude to 16 skupin po třech, 12 skupin po čtyřech nebo dvě části po šesti skupinách po čtyřech, jako když pořádáte dva (turnaje) po 24 týmech. O tom nebudu moci rozhodnout já, o tom rozhodne Rada FIFA a myslím, že se to stane v příštím roce."
Pokud chce FIFA i v příštích letech shrabovat peníze ze své vrcholné akce, je v jejím nejlepším zájmu najít takové uspořádání, které nebude příliš složité a omezí riziko hazardování se systémem na minimum. Pokud zvítězí logika, bude možnost 16 skupin zavržena. Dvanáct skupin po čtyřech by mohlo fungovat dvěma způsoby. Buď postoupí nejlepší tým z každé skupiny a čtyři nejlepší týmy na druhých místech, nebo všichni vítězové a týmy na druhých místech spolu s osmi nejlepšími týmy na třetích místech postoupí do vyřazovací části, kde se utká 32 týmů. První možnost je pravděpodobně nejblíže současnému formátu, zatímco druhá možnost dává více fanouškům možnost prodloužit si zážitek z mistrovství světa o další zápas. V podstatě dva turnaje, které vedou k jednomu finále, dávají strašně moc prostoru pro příběh o " snadném losu" a volání o nespravedlnosti ze strany těch, kteří dostali těžký los. Vzhledem k tomu všemu a dalším okolnostem neexistuje žádné jednoznačné řešení tohoto konkrétního hlavolamu. Nedostatek předvídavosti FIFA způsobil zmatek a jen čas ukáže, jak úspěšně se jí ho podaří napravit.