Klíčem k úspěchu je motivace

Motivace: dobré podněty, špatné podněty

Vědci popisují motivaci jako reakci na podněty - a tato reakce se u jednotlivých lidí liší. Lidé reagují motivovaně, když se uvolňuje neurotransmiter dopamin. Jakmile se dopamin dostane do oblasti mozku, která řídí chování spojené s odměnou, dochází k vyhodnocení toho, co se má stát: Co se stane, když úkol splníme dobře, špatně nebo vůbec? Na základě toho člověk buď jedná tak, aby zvýšil pravděpodobnost odměny - nebo alespoň snížil pravděpodobnost negativního následku.

Vnitřní vs. vnější motivace

V závislosti na situaci je motivace poháněna vnitřními nebo vnějšími faktory. Vnější motivační faktory jsou hodnoty a ideály, kterým přizpůsobujeme své jednání - například finanční odměna, uznání nebo touha po příslušnosti či moci. Příklad: Přijali jste práci, protože společnost, pro kterou budete pracovat, je společensky uznávaná a na konci projektu vám přistane na účtu pěkná částka. Vnitřní motivace naproti tomu směřuje k samotnému cíli. To znamená činnosti, které jsou zajímavé, zábavné a zdají se smysluplné. Nikdo vám neříká, co máte dělat, nemáte žádný termín, který byste museli dodržet, ani konkurenci, kterou byste museli porazit. Vnitřní a vnější motivace se vzájemně nevylučují - můžete mít obě zároveň. Bylo prokázáno, že vnitřní motivace zvyšuje naše odhodlání pracovat na dosažení cílů. Zvyšuje také naši ochotu učit se a pomáhá nám lépe překonávat obtíže a překážky. Buďme však upřímní: bez ohledu na to, jak moc se do práce přemlouváme, motivace se někdy nedostaví. Skutečnou vnitřní motivaci si nemůžeme jednoduše vynutit. Vždy budou existovat věci, které nás prostě nebaví nebo nezajímají.

Probuďte svou vnitřní motivaci

Tyto tipy pomáhají podpořit vnitřní motivaci:

• Správně si nastavte cíle: Stanovte si malé, dosažitelné cíle, které můžete na své cestě řádně oslavit. Místo toho, abyste o úspěchu uvažovali jako o dosažení cílové mety, uvědomte si, že už každý krůček k úspěchu je pokrok.
• Černobílé myšlení nepomáhá: "Jakmile jsi jednou ztratil cestu, selhal jsi" zabíjí i tu nejlepší motivaci. Udržitelnější je soustředit se na svůj pokrok a nevnímat neúspěchy jako selhání.
• Odměňujte se: Mozek se naštěstí dá poměrně snadno obelstít. Spojte nepříjemnou činnost s něčím, co vás baví: pusťte si do uší oblíbenou hudbu nebo dělejte danou činnost na čerstvém vzduchu. Pak je to jen z poloviny tak špatné. Nebo si po vykonané práci dopřejte něco dobrého.
• Když je úkol přidělen: sami se rozhodněte, kdy začnete. Tímto způsobem si vypěstujete pocit, že jste úkol začali plnit dobrovolně. Vyhněte se plnění úkolů na poslední chvíli. Nebudete se tak cítit nuceně a ve stresu.
• Pátrejte po velkém (nebo malém) důvodu: jaký smysl v tom vidíte? Tréninkový plán říká, že dnes máte dělat 45 minut kardio? Proč byste neměli trénink vynechat? Protože se cítíte pod tlakem, že se chcete u jezera ukázat s vypracovaným tělem? Nebo proto, že to posílí vaše zdraví a budete se po něm cítit skvěle?
  

Nezapomeňte, že vaše motivace se může během doby změnit. Výzkumníci z University of Winnipeg a University of Manitoba zjistili, že motivační energie se mění od orientace na propagaci k orientaci na prevenci. Takže zatímco zpočátku se zaměřujete na budování nových návyků nebo učení se novým dovednostem, následně se soustředíte na jejich upevnění a prevenci relapsu.

Otázky ke zvýšení motivace

Až se příště objeví vaše skryté pochyby, mohou vám následující otázky pomoci vrátit se zpět na správnou cestu:

• Jaký byl důvod, proč jste začal?
• Co vás na této práci baví?
• Jaký v ní vidíte smysl?
• Jaké dovednosti tento úkol podporuje?
• Jakou vidíte příležitost k osobnímu rozvoji?

Motivace je základním stavebním kamenem mnoha věcí

Pokusit se ze všeho vykličkovat nepomáhá: dosažení cílů - ať už velkých, nebo malých - vyžaduje tvrdou práci, odhodlání a především správnou motivaci k tomu, abyste neztratili cíl ze zřetele. A to u každého funguje jinak. Pokud je motivace správná, cesta k cíli stále není hračka, ale je mnohem snazší.