Ne každý může být šéf

Dobří zaměstnanci nedělají dobré šéfy - to je Petrův princip

Tento princip není nový. Již v roce 1969 Laurence J. Peter ve spolupráci s Raymondem Hullem formuloval svou teorii, která byla ve skutečnosti míněna jako satira. Princip říká, že zaměstnanci mají tendenci stoupat v pracovní hierarchii na úroveň nekompetentnosti. V originále Peter říká: V hierarchii má každý zaměstnanec tendenci stoupat do úrovně své nekompetentnosti. Tato zásada není pevně daná a není zcela pravdivá. Kdyby tento princip platil, každá organizace, každá firma a každý podnik by se dříve či později zhroutil. Protože by nikdo neměl schopnosti, za které je vlastně placen.

Ale i v satiře je kus pravdy, která jako by se ve světě práce opakovala. Mnozí zaměstnanci před povýšením výborně plní svou funkci - jinak by do té doby nebyli povýšeni -, ale po povýšení jim hrozí, že je vedoucí pozice zklame. Důvodem jsou jejich nedostatečné kompetence, dovednosti nebo zkušenosti. Zaměstnanci, kteří jsou odborně vynikající, zdaleka nejsou dobrými manažery. Fotbalista zdaleka není dobrým trenérem, dobrý učitel nemůže automaticky řídit školu. Elon Musk možná intenzivně používá Twitter ve dne v noci, ale k jeho řízení je potřeba víc, a to vidíme v reálném čase právě teď. Podle Petrova principu jsou proto zaměstnanci znovu a znovu povyšováni, dokud se nedostanou na pozici v hierarchii, kde už nejsou dost dobří. Jsou povyšováni tak dlouho, dokud nejsou jejich schopnosti překročeny.

Toxické pracoviště: Když se povýšení stane důvodem k propuštění

Dobří zaměstnanci mají cenu zlata, a když si to zaměstnavatel uvědomí, povýší je interně. Ne vždy však přihlížejí k jejich kvalifikaci pro novou pozici, ale spíše k jejich výkonu na poslední pozici. Není to myšleno ve zlém, ale ukazuje to, že rozhodující osoby nezvážily všechny body. Některé společnosti a firmy se však podobají žraločímu akváriu a v takovém pracovním prostředí se Petrův princip uplatňuje dokonce záměrně. Toto prosazování lze považovat pouze za past. Zbavit se zaměstnance (ať už z jakéhokoli důvodu) není díky přísnému pracovnímu právu tak snadné. Většinou se také prodraží, a to v případě, že je třeba vyplatit vysoké odstupné.

Proto se nepříjemní manažeři uchylují ke zvláštnímu triku. Zaměstnanec je povýšen a poté mu jsou svěřeny úkoly, které jsou pro něj neřešitelné nebo příliš rozsáhlé. Aby bylo dosažení cílů ještě těžší, snižují se zdroje, rozpočet a počet zaměstnanců. Konec je na dohled. Výkon nového povýšeného pracovníka zanechává mnoho neuspokojivého a v důsledku toho trpí pokrok. Brzy přichází varování a zanedlouho poté je oznámeno propuštění. Povýšení se tak stalo ideální záminkou, jak se nenáviděného zaměstnance zbavit.

Petr stoupá, ale Pavla ne - princip Pavly

Princip Pavly není jen ženskou verzí principu Petra. To by bylo příliš jednoduché a selhává to i vzhledem k tomu, že ženy nejsou povyšovány tak často a rozhodně nepostupují tak často do výkonného patra. Především se "Pavla" nevztahuje pouze na ženu, ale může se vztahovat i na muže. Základní princip spočívá v tom, že lidé jsou také nedostatečně kvalifikovaní. Ve skutečnosti jsou to právě oni, kdo svou dobrou prací zachraňují "Petra", který je přetížen svými úkoly. Jinými slovy, Pavla odvádí dobrou práci, aby si Petrovy neschopnosti nikdo nevšiml. Petr dělá kariéru, zatímco Pavla uvízne ve své roli a musí se dívat, jak ostatní procházejí kolem. Jedním z důvodů je prostě diskriminace. Ale nedostatek sebevědomí, plánování rodiny s klasickým rozdělením rolí, zastaralé firemní struktury nebo sexuální obtěžování mohou také omezovat ženy v jejich kariéře.

Únik z Petrova principu. Opravdu chcete povýšení?

Samozřejmě že každému zaměstnanci lichotí, když chce postoupit o příčku na kariérním žebříčku. Uznání je jistě hnacím motorem většiny kariér, které člověk postoupil. Přetrvává mýtus, že každý pracující člověk se žene za povýšením - něčím, co se okamžitě a zázračně promění v respekt, důvěru, autoritu a peníze. S touto představou bychom se měli rozloučit. Povýšení není vždy to, co v životě chcete. Vyšší pozice přece znamená více práce a více odpovědnosti. Protože to není vždy pozitivní, měl by člověk zvážit, zda je povýšení skutečně cílem. Ale co je vlastně cílem? Je to získání dovedností potřebných v jiném oboru? Chcete mít na bankovním účtu více peněz? Chcete více cestovat a reprezentovat svého zaměstnavatele na konferencích a veletrzích? Těchto aspektů lze dosáhnout i jinak než povýšením.