Proč si některé sny pamatujeme - a jiné úplně zapomínáme

O čem sníme

Proč vůbec sníme, zůstává pro vědu záhadou. Výzkumníci spánku se však shodují, že v nich zpracováváme své zážitky a pocity. Věci, které se dějí v každodenním životě nebo které nás podvědomě zaměstnávají, se náhle objevují v našich snech. Třídíme své emoce a porovnáváme je s tím, co jsme již zažili. Může se jednat o mokrý sen až po noční můru. Děláme tedy to, na co v bdělém životě často nemáme kapacitu. Někdy však ve snech děláme věci, se kterými jsme v životě nikdy nepřišli do styku. Výzkumníci snů předpokládají, že mozek poskytuje jakési tréninkové centrum pro údajně nebezpečné nebo neznámé situace. Dost podivné, že?

Nejintenzivněji sníme v tomto čase

Stejně jako není každý spánek stejný, nejsou ani všechny sny stejné. Lidé každou noc procházejí různými spánkovými cykly. Trvají v průměru asi 90 až 110 minut a střídají se v nich dvě hlavní fáze. Na jedné straně je fáze hlubokého spánku, ve které nemáme téměř žádný pohyb očí pod víčky a - jak název napovídá - opravdu hluboký spánek. I zde jsou možné sny, ale zdaleka ne tak intenzivní a živé jako ve fázi REM (Rapid Eye Movement). V tomto období máme rychlé pohyby očí pod víčky, protože náš mozek aktivně pracuje. Dokonce tak aktivně, že je naše mozková činnost podobně intenzivní, jako když jsme vzhůru. Některé oblasti mozku, jako například mozkový závit amygdala a hipokampus, které řídí naši paměť a emoce, jsou během fáze REM dokonce intenzivněji využívány. To znamená, že sny v této fázi často vnímáme jako reálnější a živější.

V této fázi si nejlépe pamatujeme sny

Odpověď na otázku, proč si některé sny pamatujeme a jiné ne, spočívá v načasování. V zásadě si sny lépe pamatujeme během fáze REM, protože jsou živější - a také realističtější. V průběhu noci prožíváme několik fází REM, které se střídají s fázemi hlubokého spánku. K ránu se však fáze REM stále prodlužují. Díky tomu mají lidé více času na snění. Proto je pravděpodobnější, že si budeme pamatovat myšlenky, které jsme měli bezprostředně před probuzením. Zvláště pokud se probudíme uprostřed fáze REM. To je také přirozený proces: lidé by se sami od sebe z fáze hlubokého spánku neprobudili. K tomu potřebujeme vnější vlivy, jako je budík nebo hlasitý zvuk. Ti, kteří v noci častěji nespí, si také lépe pamatují své sny. Mozek potřebuje zhruba tři minuty po probuzení, než je schopen ukládat vzpomínky. Proto nám v paměti tak dobře zůstávají poslední myšlenky předcházející snu - ráno, ale i když se krátce probudíme uprostřed noci.

Na tyto sny vzpomínáme především

Pro zajímavost: Lidé si nejlépe pamatují sny ve fázích REM, zejména pokud jsou delší a odehrávají se těsně před probuzením. Na to, jak dobře si sny pamatujeme, má samozřejmě vliv i jejich obsah. Čím působivější a intenzivnější sen je, tím lépe nám utkví v paměti. Naneštěstí ani rušivé myšlenky nelze tak rychle potlačit, zvláště ty, které nás znepokojují. To znamená, že noční můry jsou často více přítomné. Noční můry mají navíc schopnost vás v noci náhle probudit jako ochranný mechanismus. Další důvod, proč si negativní úzkostné sny pamatujeme častěji. Načasování a obsah zde jdou ruku v ruce. Samozřejmě, stejně jako u všech psychologických mechanismů, se to u jednotlivých osob liší. Můžete se také pokusit trénovat svou paměť například tím, že si povedete snový deník. Možné je všechno. Hlavní je však dobře spát. A proto na závěr: Přeji vám klidnou noc!