Smrt Mahsy Amini, krvavé protesty a ostříhané vlasy žen - co se právě teď děje v Íránu

Smrt Mahsy Amini - o tom jsou současné protesty v Íránu.

Nejen v Íránu vycházejí lidé do ulic, aby protestovali proti íránskému režimu - požadují práva pro ženy a objasnění smrti mladé studentky.

Kdo byla Mahsa Amini a co se stalo?

Dvaadvacetiletá Mahsa Amini, známá také pod kurdským jménem Jina Amini, se chystala dokončit magisterské studium. Dne 13. září 2022 byla Amini se svou rodinou v íránském hlavním městě Teheránu na návštěvě u příbuzných. V přítomnosti svého bratra je zadržena íránskou „mravnostní policií“. Její přestupek? Šátek jí údajně nezakrýval vlasy úplně, bylo vidět několik pramenů. Směšné? Možná u nás, ale ne v Íránu. Poté mělo následovat státní výchovné opatření. O dvě hodiny později Amini ve vazbě zkolabovala a byla převezena do nemocnice. Tam 16. září 2022 zemřela, podle úřadů na infarkt. Ale její rodina (a svět) tomu nevěří. Zprávy očitých svědků zřejmě potvrzují podezření, že mladá žena nezemřela přirozenou smrtí. Její bratr, který byl zatčení přítomen, uvedl, že jeho sestru odvedli násilím a že jí nemohl pomoci, když jí narazili hlavou do okna auta. Amini byl údajně již po příjezdu do nemocnice v bezvědomí, CT vyšetření prý odhalilo krvácení do mozku a zlomeniny kostí.

Čemu se v Íránu říká mravnostní policie?

V Íránu existuje islámská náboženská policie, která se překládá také jako morální policie nebo mravnostní policie, která byla zřízena v roce 2005. Od islámské revoluce v roce 1979 prosazují nařízení mulláhů. Tvoří ji muži, ale také přísně věřící ženy. Dohlíží na dodržování přísných pravidel oblékání. Ženy musí na veřejnosti nosit šátek, nesmí jim být vidět vlasy a musí mít zakryté ruce a nohy. Aby nebyli okamžitě rozpoznáni, nosí členové mravnostní policie často civilní oblečení. Pokud se mravnostní policie domnívá, že došlo k porušení zákona, jsou ženy zadrženy a převezeny do převýchovných center. V těchto centrech musí absolvovat kurs správného nošení hidžábu. Zprávy o svévolném zadržování a policejním násilí na ženách se objevují již několik let. Ale až do smrti Jiny Mahsy Amini to nikdy nevyvolalo takové pozdvižení.

Co se stalo po smrti Mahsy Amini?

Rodiče studentky veřejně kritizovali oficiální verzi úřadů a zpochybnili i zprávu koronera. Již na pohřbu Jiny začaly první protesty, které se rozšířily z kurdských měst do hlavního města Teheránu. Případ vyvolal protesty po celé zemi, do ulic vyšly tisíce mladých lidí. Něco, co se v Íránu netoleruje. Za kurdského skandování „Jin, Jiyan, Azadî“, v perštině „Zan, Zendegi, Azadi“ (ženy, život, svoboda) se ozývá výzva k zastavení práce, uzavření obchodů a protestům. Na znamení solidarity si ženy veřejně stříhají vlasy a pálí šátky. Pokud jen pár pramenů vlasů může dostat ženu do vězení, lze si představit, co může tento veřejný a odvážný protest znamenat.

Režim protesty potlačuje a brutálně je likviduje. Mezitím prezident Ebrahim Raisi vyhlásil opětovný zásah proti protestujícím. V pátek prohlásil, že „žoldáci placení cizími zeměmi“ nebudou ohrožovat bezpečnost země. „Protesty ano, nepokoje ne,“ řekl Raisi. Počet mrtvých roste a mnoho dalších lidí, včetně novinářů, bylo zatčeno. Vláda šíří pohádku o tom, že protesty jsou řízeny ze zahraničí - především ze strany úhlavního nepřítele, USA. Lidé po celém světě vyjadřují solidaritu s protesty v Íránu. Demonstrace se konaly také v některých evropských městech. Jejich požadavky: ukončení islámského režimu a útlaku žen ve prospěch demokracie a lidských práv.

Internet je blokován. Elon Musk s povolením americké vlády pomáhá.

Protest vyvolává tak velké vlny také proto, že existují sociální sítě. Internet je samozřejmě trnem v oku diktátorské vládě. Platformy jako Twitter, Whatsapp nebo Instagram byly v některých případech zcela zablokovány a přístup k internetu byl ztížen. Panují obavy, že by mohlo dojít k úplnému vypnutí internetu. To se již jednou stalo v roce 2019, aby se potlačily protesty proti rostoucím cenám ropy. A tady přichází na řadu šéf společnosti Tesla Elon Musk.

Prostřednictvím Twitteru ho o pomoc požádalo mnoho uživatelů. Se svou společností SpaceX vyvinul satelitní internet Starlink, který je schopen poskytovat internet kdekoli na světě, aniž by byl pod kontrolou režimu. To by však vyžadovalo pozastavení některých sankcí, které USA na Írán uvalily. Společnost Starlink oficiálně požádala o povolení, které jí ministerstvo zahraničí USA udělilo.

Jak můžete ze zahraničí podpořit protesty v Íránu?

Protesty a zviditelnění lidí se odehrávají v internetové sítí, a protože to íránská vláda také ví, přerušila internet. Jednoduchým a legálním způsobem, jak umožnit lidem v cenzurovaných oblastech přístup k internetu, je instalace doplňku prohlížeče Snowflake. Zjednodušeně řečeno, vytvoříte proxy server s vlastním přístupem k internetu, který následně umožní přístup ostatním. Snowflake může použít kdokoli, kdo se chce připojit k síti Tor v Íránu, zejména lidé v zemích s necenzurovaným internetem. Nainstalováním rozšíření prohlížeče a jednoduchým spuštěním prohlížeče. Díky tomuto rozšíření se váš prohlížeč stane proxy serverem, přes který se mohou uživatelé v Íránu připojit k síti Tor.

Stejně důležitá je i viditelnost. Stejně jako zviditelňujeme zvěrstva na Ukrajině, musíme totéž udělat i v případě dění v Íránu. Veřejný tlak se vytváří pouze prostřednictvím zviditelnění, účasti na protestech a sdílení příspěvků a tweetů.