Závist je smrtelný hřích - Ale negativní pocit může být i motivující

Proč má závist i pozitivní stránky

V dětství nás učí, že závist je společensky nežádoucí, a v dospělosti to platí dvojnásob. Měli bychom se na závist ale podívat z jiného úhlu.

Psychologie: Ne každá závist je stejná

Jak už to u emocí bývá, i zde existují stupně. Američtí psychologové Gerrod Parrot a Richard H. Smith definovali, že závist vzniká především tehdy, když člověku chybí nějaká vlastnost, úspěch nebo schopnost, kterou má někdo jiný. To vyvolává touhu vlastnit tento předmět nebo poznatek také. Čím více je vytoužená věc spojena s naším vlastním sebehodnocením, tím více budeme závidět. Jinými slovy: Pokud rád jezdím po městě na kole, pak mě vůbec nezajímá sousedovo nové sportovní auto. Pokud si ale myslím, že si sportovní auto také zasloužím, protože koneckonců pracujeme ve stejné práci ve stejné firmě, pak budu pravděpodobně pociťovat závist. Závist nás spíše přepadne, když se srovnáváme s lidmi, které vnímáme jako podobné. Srovnávání mých řidičských schopností s řidiči Formule 1 pravděpodobně závist nevzbudí.

Dobrá závist a špatná závist

Pocit závisti vede v knihách, filmech a seriálech vždy k nebezpečným situacím. Dojde k ohromnému zděšení, a pokud se věci vyvinou opravdu špatně, někdo leží mrtvý na podlaze. To když zelená závistivá příšera zajde příliš daleko. Závist nakonec není tak úplně jednoduchá. Nizozemský psycholog Niels van de Ven se tomuto tématu věnoval a ve své studii dospěl k závěru, že existují dva typy závisti: benigní, konstruktivní závist a zlovolná, destruktivní závist. Kořen závisti je u obou typů stejný, důležité je, jak s ní naložíme, a to rozhoduje. Při srovnávání se s druhou osobou se otevírá propast, kterou lze překonat dvěma způsoby. Jedním z nich je dohnat osobu, které závidím. Druhým způsobem by bylo stáhnout dotyčnou osobu na svou úroveň tím, že jí budu nadávat za její úspěchy, nebo se jí dokonce vysmívat. To ovšem vždy vypovídá více o mně než o dané situaci. Kterou variantu zvolíme, záleží na typu závisti. Prostřednictvím laskavé závisti se zdokonalujeme: teď také šetřím na sportovní auto, pracuji na svém sportovním talentu nebo se učím na dobrou známku ze zkoušky. Tento druh závisti nás povzbuzuje. Destruktivní závist naproti tomu nutí lidi uchylovat se k ošklivým trikům, aby druhému ublížili.

Podle psychologa van de Vena závisí typ závisti, který pociťujeme, na různých faktorech. Pokud jsme upřímní a máme pocit, že situace je již spravedlivá nebo že můžeme výsledek sami ovlivnit, pak se přikláníme k mírné verzi závisti. Pokud se nám však situace zdá beznadějná, pak si razí cestu zhoubná závist. Dobrá závist znamená, že se soustředíme na sebe a na to, jak můžeme situaci zlepšit pro sebe. Při zlovolné závisti se soustředíme na druhého člověka. Chrlíme jed a žluč a kromě špatné nálady nás tento druh závisti k ničemu nepřivede.

Závist: Sociální média to opravdu nevylepší

Sociální média mají mnoho dobrých stránek, ale také podporují závist. Je mnohem snazší závidět, protože už nevidíme jen konkurenci v okolí, ale můžeme se porovnávat s nekonečným množstvím lidí po celém světě. Protože uživatele neznáme, spoléháme se na to, co vidíme, a vyvozujeme z toho závěry. Ty malé čtverečky na kanálu Instagram nebo krátká videa na TikToku nás nutí myslet si, že život ostatních lidí je lepší, úspěšnější, upravenější, slunečnější a bohatší. Jak bychom z toho srovnávání a neustálého porovnáví vlastně mohli vyjít dobře? V takových situacích pomáhá si uvědomit, že i ti krásní a úspěšní musí někdy prát špinavé prádlo, ne vě je bez problémů a ne každý den je úspěšný.

Závěr: Pociťujte častěji pozitivní závist

Každý z nás někdy pocítil ten vtíravý pocit závisti. Přizná se k němu někdo? Pravděpodobně ne. Namísto potlačování a uzavírání tohoto pocitu do sebe je jednou z možností, jak to udělat, udělat si inventuru. Co mi chybí? Co mě činí nešťastným? Proč tak reaguji na něčí úspěch? Co musím udělat, abych dosáhl stejného úspěchu? Správně zařazená závist může být katalyzátorem a motivací ke zlepšení sebe sama, k vynaložení úsilí a dosažení cílů. Závist má tedy i své dobré stránky.