Hodně štěstí, pane Veliký s Emmou Thompson servíruje festivalovou pohodu

Nebojte, snímek opravdu není verzí 50 odstínů šedi pro seniory, která by sázela na rádoby šokující sexuální scény a peprnost. Hodně štěstí, pane Veliký je totiž veskrz tradiční konverzačkou, v níž si dvě postavy hodinu a půl povídají v jednom pokoji. A šlape to mnohem lépe, než byste na první pohled čekali. Dialogy jsou velmi chytře a svižně napsané, režie má celou dobu tah na branku i potřebný drajv a zvláštní vztah mezi nepravděpodobnou dvojicí je napsán velmi uvěřitelně a zručně. A díky sympatickému obsazení fungují charaktery na jedničku. Emma Thompson je v tomto ohledu sázkou na jistotu, prokazuje herecký i komediální talent, užívá si jednotlivé hlášky a má pro tuto roli také potřebnou odvahu. Příjemným překvapením však je, že jí Daryl McCormack téměř celou dobu herecky stačí a je přesně tím správně sexy floutkem, který však skrývá nejedno tajemství.

I když je film povětšinu času odlehčenou podívanou plnou vděčného diváckého humoru a gagů, dokáže šikovně pracovat i s intimními tématy. Ve scénáři totiž samozřejmě přijdou na přetřes i důležité motivy sexuálního života starších generací, ztrátě sebevědomí či lásky k vlastnímu tělu. A zejména v prvním případě se jedná stále o téma, o němž se příliš nemluví a filmaři mají spíše tendenci se mu vyhýbat. Tvůrci s těmito prvky nepracují nijak lacině, ale naopak zcela citlivě a v závěru jim nechybí ani patřičná odvaha. Film tak zvládá ve finále diváka i patřičně dojmout.

Hodně štěstí, pane Veliký tak není ve výsledku jen příjemnou a svižnou konverzační komedií, ale nebojí se také rozebírat věci, o nichž se moc nemluví. Pravda, scénář se nevyhýbá ani klasickým žánrovým klišé a režie by mohla občas ještě trošku více tnout do živého. I přesto se však jedná o ideální divácký koktejl se skvělým obsazením, jenž sice nemá ambice sbírat prestižní ceny, svým feelingem, humorem i jistou odvahou si ovšem dokáže získat takřka každého.