S hudebními dokumenty to někdy bývá těžké. Snadno se totiž mohou zvrhnout v nenápaditou a rutinně natočenou ódu na titulního umělce, v němž se vlastně nedostanete interpretovi/žánru příliš pod kůži a často vás dokáží unudit svým zkostnatělým a nepříliš svižným režijním pojetím. Nebo se jedná o kousky, které jsou sice skvěle natočené, ale ve výsledku určené jen pro fandy a nepolíbenému divákovi nic moc neřeknou. Dokumentu o legendární hip-hopové skupině PSH jsem se proto i malinko bál. Jejich hudbu sice znám, ale nikdy mi dvakrát nepřirostla k srdci a tuzemská rapová scéna mi toho obecně moc neříká. Byl jsem tedy poměrně jasným kandidátem na to, aby mě novinka PSH Nekonečný příběh minula. Jenže tahle sonda do soukromí tří hip-hopových dinosaurů mě nadchla víc, než jsem čekal.

Zapomeňte totiž na zaprděné dokumenty plné mluvících hlav, které jsou prostříhané pouze archivními záběry. Nekonečný příběh je svižná, divoká a klipovitá jízda, která srší vizuálními a kamerovými nápady a při své příjemné krátké stopáži (film má pouhých 70 minut) nedokáže ani na chvíli nudit. Snímek je pak prošpikován nejen archivními záběry kapely, ale také scénami z televizní historie, seriálů, pořadů a v neposlední řadě také z Vinnetoua, který je do celku hezky zakomponován. I díky těmto nápadům a střihačským finesám je dokument velkou zábavou plnou hlášek a situací.
Zvolený styl ovšem nikterak nestrhává pozornost od samotné skupiny, naopak spíše podtrhuje celkového divokého ducha a přístup těchto rapperských stálic. Dokument je pak klasicky rozdělen na několik kapitol, od samotných počátků po jednotlivá alba, díky zvolenému stylu však ani na chvíli nesklouzne k šablonovitosti. Naopak, kapitoly dávají prostor i jednotlivým Penerům, jejich rozdílným osobnostem a velkému kamarádství, které ani po letech nijak nezesláblo. I přesto, že je Nekonečný příběh stylovou (a někdy i stylizovanou) zábavou, není pouze reklamou či pomníkem hip-hopové skvadry. Naopak, zejména ve své druhé půlce nabízí dokument i dramatické prvky, v nichž se Vladimír 518, Orion i Mike Trafik rozpovídají o svých temnějších časech i stránkách a není to pro ně zrovna příjemná zpověď. Režie pak umí dramatičnost umocnit netradičními kulisami, v nichž se rozhovor s rappery odehrává.
PSH Nekonečný příběh je tedy hodně stylovou jednohubkou, která je ovšem i přes svou divokost a nápaditost za všech okolností upřímná a svá – prostě jako samotní Peneři. Ano, fanoušci legendární sestavy si dokument užijí ještě o třídu výš a vychutnají si všechny narážky i rapové skladby. I pro neznalce se však jedná o jeden z nejnápaditějších a nejsvěžejších tuzemských dokumentů posledních let, který vám udělá hezký vhled do světa hip-hopových dinosaurů, kteří mají i v době Yzomandiase či Viktora Sheena pořád co nabídnout.
