Všechno, všude, najednou v jednom z nejlepších filmů roku

Snímek Všechno, všude, najednou provází několik měsíců zatraceně silná šeptanda a zvěsti o jednom z nejoriginálnějších a nejulítlejších filmů roku, jenž se v zahraničí těší enormní chvále kritiků a naštěstí také diváků, kteří z novinky udělali doposud nejnavštěvovanější titul malého a čím dál zajímavějšího studia A24. A jelikož se tato perlička našim kinům několik měsíců vyhýbala, museli si nedočkavci počkat až na filmový festival v Karlových Varech. Nutno ale říci, že toto čekání stálo opravdu za to!

Film nám nabízí příběh postarší čínské imigrantky Evelyn, která je doslova v jednom kole. Snaží se starat o rodinnou prádelnu, nemocného otce, napravit vztahy s dcerou i finanční problémy s úřady, ani jedno jí však moc nejde a život se jí pomalu ale jistě rozpadá pod rukama. Tedy až do chvíle, než se potká s člověkem z jiné dimenze a dozví se, že právě ona může zabránit blížící se tragédii, která může zničit všechny alternativní světy. Jedno opravdu šílené a akční dobrodružství tak může začít.

A je to opravdu bizár se vším všudy. Režijní duo Dan Kwan a Daniel Scheinert (kontroverzně přijatá festivalovka Švýcarák) totiž servíruje tak neuvěřitelnou a nezastavující smršť nápadů, že je divák nemůže na první pohled ani všechny pochytit. Snímek je opravdovou studnicí kreativity, vizuálních hrátek a šíleného nekompromisního humoru, který procvičí vaše břišní svaly. Film se pak dá jen těžko zaškatulkovat jen do jednoho žánru. Jde o špičkový akční trhák se zábavnou a hravou choreografií, která vás často totálně odrovná, fantasy a sci-fi hrátky s jasnými ulítlými pravidly, ale jedná se také o rodinné drama o střetu dvou rozdílných generací, které svým rafinovaným scénářem prozkoumá průběžně vztahy mezi jednotlivými rodinnými příslušníky a na konci nenechá jedno oko suché.

Tvůrci navíc skvěle pracují s motivem multiverza a dokáží několik světů využít daleko originálněji a nápaditěji než třeba nedávná marvelovka Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství, která zůstala u mnohých fanoušků za očekáváním. Právě oni by si u tohoto akčního úletu měli naprosto spravit chuť. Asijská veteránka Michelle Yeoh se pak své další velké hollywoodské šance zhostila naplno a ukázala, že pořád nepatří do starého železa. Ostatně to samé se dá říci i o legendární Jamie Lee Curtis ve vedlejší roli, kterou už jsem dlouho neviděl si nějakou roli tak strašně vychutnávat.

Menší problém je, že snímek je svou razancí a nápaditostí tak extrémní a často i balancující na hraně, že rozhodně nebude pro každého. I tady by se tak dalo použít známé pořekadlo, že méně je někdy opravdu více. Režiséři pumpují do diváků svou vizi tak moc, že řada lidí zůstane po určitém čase již přehlcena a nedokáže tu nekonečnou řadu vjemů vnímat. Také časté námitky o přepálené stopáži nejsou tentokrát úplně mimo, a kdyby se závěrečná třetina prostříhala a méně natahovala, už tak silnému dojmu z nadupaného celku by to ještě pomohlo.

Všechno, všude, najednou tedy rozhodně není pro každého a hrozí, že vás režijní duo svými nápady umlátí až do menší apatie. Pokud ale přistoupíte na pravidla hry a snímek vás už od prvních minut dokonale vtáhne, stále existuje hodně velká šance, že vás ani na vteřinu nepustí. I přesto, že někteří diváci mohou brblat, se totiž jedná o výtečnou žánrovou hříčku, která je zatraceně velkým filmovým osvěžením a důkazem, že originalita ještě opravdu nevymřela. A proto si musíme podobných kousků obzvláště v dnešní době sakra cenit.