Jak bude vypadat Gucci pod vedením nového kreativního ředitele?

Především je De Sarno jméno, které je pro veřejnost možná nové, ale pro zasvěcené poměrně dobře známé: návrhář je totiž veteránem značky Valentino, pro kterou v posledních 13 letech (což je ve světě módy prakticky věčnost) zastával stále významnější pozice, což vyvrcholilo jeho jmenováním módním ředitelem pánských a dámských ready-to-wear kolekcí této značky před dvěma lety a sedmi měsíci. Toto obrovské množství zkušeností specifických pro svět Valentina jistě vůbec nezůstalo bez povšimnutí vrcholového vedení Gucci: pod Pierpaolem Picciolim ostatně probíhal onen značkou samotnou definovaný proces re-signifikace, který bychom zde mohli nazvat "metodou měkkého vyprávění příběhů", jehož tajná formule by mohla být takříkajíc lékem, který Gucci potřebuje k tomu, aby se znovu objevila a vrátila se k exponenciálnímu růstu trhu jako před čtyřmi či pěti lety.

Jak se Gucci daří?

Kromě změny kreativního ředitele prochází značka Gucci dalšími významnými změnami po restrukturalizaci vedení, která byla oznámena v červenci. Marco Bizzarri, dlouholetý prezident a generální ředitel, po přehlídce SS24 značku opustí, čímž se Gucci ocitne ve stavu transformace. Bizzarriho funkci dočasně převezme Jean-François Palus ze skupiny Kering.

Generální ředitel společnosti Kering François-Henri Pinault uvedl, že hledání stálého generálního ředitele společnosti Gucci začne v září nebo říjnu, přičemž je ochoten zvážit i kandidáty mimo sektor luxusního zboží. Skupina Kering mezitím expandovala do světa parfémů akvizicí společnosti Creed a údajně také uzavřela smlouvu o koupi hollywoodské talentové agentury.

Přetrvávají zvěsti, že možnou kandidátkou na pozici generální ředitelky Gucci by mohla být Francesca Bellettini ze Saint Laurent - ale vzhledem k jejímu nedávnému povýšení na zástupkyni CEO celé skupiny i CEO Saint Laurent se to zdá nepravděpodobné.

Ředitel skupiny Pinault zdůraznil potřebu oživit růstovou trajektorii značky Gucci, konkrétně její nejvyšší linii, když vyzdvihl cíl dosáhnout ve střednědobém horizontu tržeb ve výši 15 miliard eur oproti 10,5 miliardy eur v roce 2022. Identifikoval oblasti, které je třeba zlepšit, včetně kvality výrobků a flexibility dodavatelského řetězce.

Společnost Gucci posílila svou přítomnost na klíčových trzích prostřednictvím iniciativ, jako je "Salon", exkluzivní prostory pro zakázkové luxusní objednávky. Výkonnost značky v poslední době zaostává za konkurencí a budoucí generální ředitel Gucci bude čelit výzvě obnovit dynamiku růstu.

Výstava Gucci Cosmos představující její ikonické modely se od října do prosince přesune do Londýna. V červenci byla také oznámena překvapivá akvizice 30 % akcií společnosti Valentino společností Kering za 1,7 miliardy eur v rámci strategického partnerství se společností Mayhoola s tím, že do roku 2028 by Kering mohl získat 100 % akcií společnosti Valentino.

Co by se u Gucci mohlo změnit?

Jak bychom ale mohli definovat Valentinovo soft storytelling? Velmi stručně řečeno, je to způsob, jakým značka nově pojmenovala některé své identifikační konotace a designový jazyk (romantismus, genderless jazyk couture, barvy a siluety) mimořádně vizuálně rozpoznatelným způsobem, čímž vytvořila jednotný příběh, který je schopen dát celku smysl a soudržnost, ale bez toho, aby sešlápla plynový pedál na stranu diskurzu, aniž by samotný příběh nakonec pohltil výsledný produkt.

Není žádným tajemstvím, že vrcholné vedení Keringu nyní rozhodlo, že současný i budoucí směr značky se bude odehrávat pod praporem nadčasového luxusu - tvůrčího stylu, který svou teatrálností, zálibou v popu a campu a svou radikálností v jistém smyslu Alessandru Michelemu úspěch zajistil i znemožnil.

To, po čem bude veřejnost v budoucnu nakonec toužit, je takzvaný investiční kousek, tedy předmět schopný udržet si svou platnost jak na úrovni materiálové životnosti a trvanlivosti, tak na úrovni univerzálnosti, která mu umožňuje procházet ročními obdobími a módními trendy, aniž by za půl roku zastaral, a na úrovni schopnosti skutečně jej nosit těmi, kdo si jej pořizují za ceny, které nejsou zrovna nízké.

V tomto smyslu, zatímco značky ze stáje Kering, jako je Saint Laurent a Bottega Veneta, již intenzivně pracovaly na tom, aby se zařadily do kategorie nadčasovosti, samotná Gucci zaostávala, byla zajatcem tvůrčí bulimie, která se v poslední době stala poněkud hulvátskou, v níž se i z obyčejného pánského obleku stal kostým s megaobroučkami, megaobručemi, rozevlátými kalhotami, knoflíky s drahokamy - a byl zkrátka těžko zpracovatelným produktem pro tradičního zákazníka luxusu, který se chce dobře oblékat, aniž by riskoval s přehnanými proporcemi, všudypřítomnými logy a hyperopulentními ozdobami.

Uvědomme si, že klientela těchto značek si kupuje oblečení na elegantní recepce a obchodní příležitosti. Vzhledem k tomu, že jsou v určitém věku, hledají kvalitní výrobek, který je po dvou měsících neomrzí.

Samotné Gucci je navíc značkou, které se daří, když dělá razantní tvůrčí zvraty: stejně jako De Sarno, Tom Ford a Alessandro Michele byli překvapivými jmenováními, která tak či onak radikalizovala jazyk značky; na druhou stranu, pokud zůstaneme ve sféře Keringu, povýšení módního nebo designového ředitele z velmi dlouhé praxe strávené v zákulisí se ukázalo jako velmi šťastná volba v případě Mathieu Blazy a Bottega Veneta. Nečekaná volba kreativního ředitele se v historii značky paradoxně opakuje tak často, že ji novinářka Christina Blankey označila za vrchol Gucci.

Logika nám říká, že co fungovalo jednou, bude určitě fungovat i podruhé. Jestliže kolekce Gucci, kterou jsme viděli v Miláně, představovala pročištění patra ve srovnání se silnými příchutěmi, na které nás Michele naučil během svého vlastního kreativního vedení, ale také návrat k řádu a k určité formě grunge minimalismu, od De Sarna můžeme oprávněně očekávat celkovou linearizaci vzácného a velmi dlouhého dědictví Gucci. Jistě se ohlédne za érou Toma Forda, očistí od jakékoli přílišné rozmařilosti a spíše ji posune směrem k vznešenějším územím, kterých se v jiných podmínkách a s jinou vizí dotýká značka jako Saint Laurent.

V tomto smyslu bude čistá, plynulá esencialita, kterou se naučil během dlouhých let působení ve funkci módního ředitele Valentino, pro značku a její budoucí kolekce neocenitelným kulturním přínosem.