Nejzazší hranice módy: vesmír

Fotografie kosmonautů NASA z šedesátých let minulého století patří k těm nejvyhledávanějším. Vedení společnosti Under Armour si dobře uvědomuje potenciální komerční dopad této aktivity. Clay Dean k tomu dodává: „Je to šance, která se objeví jednou za život. Vlastně jsme vytvořili první komerční skafandr.“

Platící zákazníci společnosti Virgin Galactic si své skafandry budou smět ponechat, stejně jako tréninkový skafandr a bundu typu „bomber“. Je to takový hezký malý dáreček navíc, jak říká Dean. Vcelku rozumný benefit za to, že zájemci museli za svůj výlet zaplatit 200 tisíc britských liber. Veřejnost pak bude mít možnost si zakoupit limitovanou sérii oblečení Virgin Galactic Under Armour „silně inspirovanou“ skutečnými skafandry ihned poté, co se do vesmíru vydají první turisté. Nicméně žádný z těchto nových produktů není určen pro kolonizaci planet nebo na procházky ve vesmíru, ale vedení společnosti Under Armour do budoucnosti nic nevylučuje.

„Richard s týmem mají dlouhodobé cíle a my chceme být pro Virgin Galactic první při dalším kroku. Bude to stejně jako s programem letů na Měsíc, který realizovala NASA, ze kterého se všichni hodně poučili,“ vysvětluje Dean.

Dobrý skafandr – a řekněme si to na rovinu, jiný skafandr být ani nemůže – musí zvládnout regulovat vnitřní tlak, teplotu, chránit před radiací, dodávat kyslík a poradit si s oxidem uhličitým, to vše při zajištění maximální pohyblivosti astronauta.

Marc Newson, pravděpodobně jeden z nejlepších světových konstruktérů, Esquiru prozradil: „Skafandr je nejlepší příklad dokonalého designu. Je to nejlepší vyjádření toho, co dělají designéři.“ Newson se nedávno vrátil z kazašskeho Bajkonuru, odkud startují rakety v rámci ruského vesmírného programu (a do vesmíru se odtud vydal také Jurij Gagarin). Vzal si do hlavy, že do muzea designu získá jeden z ruských skafandrů. Ono se to snadno řekne, ale velmi obtížně udělá. Skafandry jsou totiž majetkem státu. (Ostatně skafandr NASA na webvých portálech na prodej taky nenajdete.)

Newson nakonec své úsilí dotáhl do úspěšného konce, ale jeho akvizice nejdřív nějaký čas zůstala v soukromé sbírce Terence Conrana, aby ho pak společně s Jonathanem Ivem z firmy Apple prodali v charitativní aukci pořádané aukční síní Sotheby’s. Vyvolávací cena byla 75 000 USD. Skafandr se nakonec prodal za 305 000 USD.

Skafandry jsou sice výstavní skříní iženýrství, ale v tom jejich hlavní smysl nespočívá. Jsou totiž ztělesněním toho, co leží tam daleko: dobrodružství, bádání, futurismu, exkluzivity, pokroku a také nebezpečí.

Spoluzakladatel společnosti Vollebak Steve Tidball to říká jasně: „Skafandr je jeden z největších vynálezů lidstva, ale nevznikl tak, že by někdo řekl: ‚Tak pojďme vyrobit něco úžasného.‘ Spíš to bylo něco jako: ‚Zkusme udržet při životě astronauty ve výšce nějakých 400 km nad povrchem Země při životě a umožnit jim přitom výstup do volného kosmu.‘ A to, že výsledkem byla tak skvěle vypadající věc, je dílem náhody a dílem toho, že byl k výrobě použit materiál Beta Cloth, tedy dvanáctivrstvý materiál kombinující uhlíková a skelná vlákna.“

Od té doby má svět módy o vesmír velký zájem. Značky jako André Courrèges, Pierre Cardin nebo Paco Rabanne se nechaly inspirovat kostýmem, který Jane Fonda oblékla ve filmu Barbarella, což se projevilo použitím netradičních materiálů (plasty, kovy) v jejich kolekcích. Karl Lagerfeld v roce 2017 při pařížské přehlídce Chanelu nechal přímo uvnitř Grand Palais postavit kosmickou loď, která ve finále přehlídky „odstartovala“. Virgil Abloh svou první přehlídku pro Louis Vuitton zakončil modelem v kosmickém ponču se stříbrným tote ve výšce pasu, které evokovalo přilbu, kterou vesmírní dobyvatelé nosí ve zpomalených záběrech futuristických filmů.

Reebok světu představil boty Floatride Space Boot SB-01 určené pro astronauty na palubě Boeingu CST-100 Starliner, který odstartoval (bez posádky) loni v prosinci a v blízké budoucnosti by měl vozit posádku na mezinárodní vesmírnou stanici. Obuv kombinující vysoké zápasnické boty s klasickými maratokami má nehořlavý svršek a strukturu, která se pevně spojí ve chvíli, kdy dojde k natlakování skafandru. Reebok tuto obuv prezentuje jako „první evoluční krok v kosmické obuvi za posledních 50 let“. Výroba proběhla ve spolupráci se společností David Clark Company, která se v leteckém a kosmickém průmyslu a výrobě skafandrů pohybuje už od třicátých let minulého století.

Bill McInnis, ředitel pro vývoj ve společnosti Reebok, nám prozradil víc: „Jedna z věcí, kterou jsme řešili, byla hmotnost. Při dopravě věcí ze Země do vesmíru se náklady pohybují kolem 10 000 USD za necelý půl kilogram hmotnosti. Pokud nahradíme pár bot o hmotnosti 2,3 kg vysokými teniskami o hmotnosti 900 gramů, představuje to úsporu 30 000 USD na jednoho astronauta a jeden let.“

Berlínská značka Horizn Studios, která vyrábí zavazadla, spojila síly s nejmladší astronautkou světa Alyssou Carson a výsledkem této spolupráce je chytrý kufřík pro vesmírné cestovatele vyrobený z uhlíkových vláken. Jeho vestavěná obrazovka dokáže cestovatele spojit s rodinnými příslušníky dole na Zemi. Společnosti jako Final Frontier Design, což je start-up, který spoluzaložil bývalý návrhář Victoria Secret, se zapojují do boje o možnost vybavit vesmírné cestovatele, kteří se nemůžou dočkat nízkonákladových letů do vesmíru, jaké slibují firmy jako SpaceX, Blue Origin nebo XCOR Aerospace. Jeden z výrobků má dokonce nastavitelné kovové části vyrobené na 3D tiskárně a nechybějí ani rukavice na míru s tvarovanými špičkami prstů umožňujícími komfortní obsluhu dotykových obrazovek.

Doktor Nathan Smith z univerzity v Manchesteru a spolupracovník Evropské kosmické agentury i NASA, prorokuje příchod oblečení, které bude hrát zvlášť důležitou roli. Jak sám říká: „Objektivní věci, například jako radiaci nebo mikrogravitaci, dokáže NASA řešit, ale psychické a sociální aspekty toho, že člověk je izolovaný, v malém prostoru a vytržený z běžného prostředí, jsou tvrdé oříšky. Pohráváme si s možností vytvořit senzorické oblečení. Třeba když máte oblíbené tričko, tak jestli existuje možnost ho vytvořit znovu a lidem nabínout ono propojení.“

Tidball k tomu dodává: „V budoucnu se toho od oblečení bude žádat mnohem víc. Stane vaším lékařem, zdrojem pohody, potravy a zdrojem vzduchu. Tady na Zemi toho od něj v duchu tradice moc nežádáme. V podstatě se nám stará jen o status a příjemné teplo. Lidské tělo ale není předurčeno pro pobyt ve vesmíru. Ten je pro člověka naopak nejméně příznivým místem pro život. A to, jestli vám oblečení zajišťuje nějaké postavení nebo jestli je červené, nebo modré, bude tam nahoře úplně jedno. Co se ale stane, když člověka zavřeme do plechové krabice a pošleme ho na misi, která bude trvat 500, ale třeba taky 2000 dní? Nejzajímavější otázkou tedy zůstává, zda člověku v procesu adaptace pomůže právě – to, co mají na sobě.